Planeta Merkur se podobá zemskému Měsíci mnohem méně, než se dosud myslelo. Její povrch je sice také pokryt mnoha krátery, ty ale mají jiné hrany, formy a výplň než jejich obdoba na Měsíci. Prokazuje to přes tisíc snímků, které při nedávném průletu pořídila americká sonda Messenger.
Oznámilo to ve středu večer Německé středisko pro letectvía vesmír (DLR) v Kolíně nad Rýnem, které se spolu s americkým Národním úřadem pro letectví a vesmír (NASA) podílí na vyhodnocování záběrů.
"Více než polovina planety je z hlediska výzkumu absolutní 'panenskou pevninou'. Vnímáme to jako první objevitelské proniknutí do nitra nepoznaného kontinentu," řekl představitel DLR Jürgen Oberst.
Snímky pořízené ze vzdálenosti až 200 kilometrů zabírají také tu část nejmenší planety sluneční soustavy, kterou nezachytily předchozí sondy. Zachycují povrch těžce zbrázděný dopadovými krátery. "Mnohé na Merkuru ale vypadá jinak, než jsme čekali," podotýká Oberst.
Dopady meteoritů zanechaly na povrchu Merkuru zřetelně jiné stopy než na Měsíci. Například pánev Caloris je jinak vyplněna než srovnatelná struktura na Měsíci. Na rozdíl od přirozené družice Země má Merkur také obrovské skalní útesy a terénní hrany, které se táhnou na vzdálenost stovek kilometrů a svědčí o dřívějších tektonických procesech na planetě.
Právě v Calorisu, který vznikl zhruba před 3,8 miliardy let důsledkem nárazů asteroidů, snímky odhalily geologický útvar, který nemá podle odborníků srovnání s ničím známým ve sluneční soustavě. Kvůli jeho tvaru ho nazvali "pavouk". Tvoří ho více než 50 proláklin, které paprskovitě vycházejí z centrálního "těla" podobně jako nohy u pavouka.
Messenger odstartoval ze Země v roce 2004. Vědci si od mise slibují kromě tisíců podrobných snímků také velké množství dalších mimořádně zajímavých údajů. Astronomové doufají, že jim Messenger poskytne nové poznatky o původu planety, jejím magnetickém poli a atmosféře, což umožní i nový pohled na vznik planety Země.
Podivná planeta
Merkur je nejmenší planetou sluneční soustavy a odborníci jej považují za "podivnou" planetu. Nachází se v takové blízkosti Slunce, že rozdíl teploty mezi dnem a nocí je zde 490 stupňů Celsia. Na pólech planety jsou přitom známky ledu. Také přístroje sondy musejí mít speciální ochranu proti slunečnímu žáru.
Messenger je prvním pozemským návštěvníkem Merkurova prostoru po třech desetiletích. Naposledy se v blízkosti Merkuru ocitla v roce 1975 sonda Mariner 10. Její tři oblety okolo planety tehdy poskytly vědcům první podrobné informace o přibližně 45 procentech Merkurova povrchu. Nyní má být planeta poznána celá a podrobněji.
Ilustrační foto: Profimedia
