Mumifikované nohy patří Nefertari, potvrdili vědci

Věda a technika
7. 12. 2016 07:32
Nefertari byla ženou Ramesse II.
Nefertari byla ženou Ramesse II.

Kusy mumifikovaných nohou z Egyptského muzea v italském městě Turín patří skutečně staroegyptské královně Nefertari. Potvrdili to archeologové z mezinárodního týmu v čele s vědci z Yorkské univerzity v Británii.

Nefertari byla ženou jednoho z nejslavnějších staroegyptských panovníků Ramesse II., který vládl v letech 1279-1213 před naším letopočtem. Její vyloupenou hrobku, včetně zmíněných ostatků, objevil v roce 1904 italský archeolog Ernesto Schiaparelli.

I když nohy byly nalezeny v královnině hrobce, nedalo se automaticky předpokládat, že patřily Nefertari, řekla Joann Fletcherová, egyptoložka z Yorské univerzity. "Nohy se mohly do hrobky dostat později při bleskových záplavách, které se v této části Egypta stávají."

Vědci nohy podrobně prozkoumali pod rentgenem. Zjistili, že pocházejí ze stejného těla a patří osobě, která zemřela podobně jako Nefertari ve věku kolem 40 let. Vzhledem k tenkosti kostí usoudili, že šlo o vysoce postavenou osobu. Spočítali také, že ona osoba byla vyšší, než bylo v té době obvyklé. Urostlá byla podle dochovaných nástěnných maleb i Nefertari.

Testy DNA byly sice nepřesvědčivé, ale chemická analýza balzamovacích látek ukázala na přítomnost živočišného tuku a další látky, což odpovídá způsobům balzamování v době Ramesse II. "Tělo bylo nabalzamováno za pomoci těch nejdražších ingrediencí. Velmi pečlivě bylo zabaleno, pozornost byla věnována i detailům," uvedla Fletcherová.

Mumii královny proslulé svou krásou podle ní nejspíše ve snaze sebrat případné schované cennosti roztrhali zloději.

Pravděpodobnost, že nohy patří Nefertari, je velmi vysoká, ale stoprocentní jistotu nebude mít lidstvo nikdy, uvedli vědci v odborném časopise Plos One.

Autor: ČTK , ANSAFoto: ČTK , ZUMA/JT Vintage

Další čtení

ilustrační foto

Hodiny posledního soudu nikdy nebyly tak blízko konci světa. Zbývá 85 sekund

Věda a technika
28. 1. 2026
Tyrannosaurus rex - ilustrační foto

Obří predátor měl dvanáct metrů. Ale rostl do nich 40 let, zjistili vědci

Věda a technika
25. 1. 2026

Posun AI ve hrách díky NVIDIA ACE

Věda a technika
22. 1. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ