Vnášíme cizí geny do lidských buněk a lidské geny do bakterií. Vytváříme zabijácké viry, rozebíráme embrya na kmenové buňky, a pokud někteří sportovci nevítězí díky genovému dopingu už dnes, brzy budou. Jsme připraveni na budoucnost formovanou biotechnologiemi?
"GMO jsou zločinem na přírodě." "Klonování povede k výrobě poslušných otroků." "Vědce upravující chřipkový virus je třeba postavit ke zdi." Radikální názory na biotechnologie zpravidla vycházejí z neznalosti a jsou srovnatelné s legendárním výrokem důchodkyně Věry Pohlové v anketě deníku Metro: "Já bych všechny ty internety a počítače zakázala."
"Nestačí říct, že je něco dobře nebo špatně. Tak probíhají bioetické diskuse v hostinci Na Růžku, kde štamgasti přesně vědí, co by zakázali, nařídili a uzákonili. Ale každý krok má nějaké důsledky, které nemusí být na první pohled zřejmé," říká profesor Jaroslav Petr, který mimo jiné přednáší bioetiku na Zemědělské univerzitě a je členem Bioetické komise při vládní Radě pro výzkum, vývoj a inovace.
Biotechnologie mění náš život k nepoznání a často přinášejí otázky dotýkající se života a smrti. Odpovědi na ně nebývají jednoznačné, ale je třeba si tyto otázky klást. Nebo budeme čekat, až na ně někdo odpoví za nás způsobem, který se nám nemusí ani trochu líbit?
* Jak argumentují zastánci legalizace genového dopingu?
* Je správné číst genomy nenarozených dětí?
* Proč vědci naučili ptačí chřipku šířit se mezi savci?
* Co se stane, když emoce zamlží rozum?
* Jak ultrazvuk zabíjí ještě nenarozené indické dívky v Kanadě?
* V čem tkví problém principu předběžné opatrnosti?
Odpovědi na tyto otázky čtěte v časopise TÝDEN, který vychází v pondělí 13. srpna 2012.
