Jedno z nejprestižnějších vědeckých výzkumných center světa, které se zaměřuje na zkoumání původu hmoty, ve středu učinilo významný krok k dokončení patnáctiletého projektu, který podle očekávání vědců pomůže odkrýt mnohá tajemství vesmíru.
Do podzemních prostor mezinárodního střediska CERN v Ženevě byl ve středu umístěn obrovitý magnet o váze 1920 tun, což je ekvivalent zhruba pěti velkých proudových letadel.
"Myslíme si, že tento projekt odhalí věci, o nichž si v tuto chvíli nemůžeme ani nechat zdát," prohlásil profesor Jos Engelen, hlavní vědecký šéf CERN, tedy Evropské organizace pro jaderný výzkum.
Někteří z jeho kolegů tvrdí, že pokus, při němž při vysoké rychlosti "drtí" částice dohromady, může přinést nové poznatky i o možné existenci rozměrů paralelních k tradičním dimenzím - délce, šířce, výšce a času. Jiní hovoří, i když opatrně, dokonce o možnostech, které dosud spadaly spíše do sci-fi literatury - paralelních vesmírech či černých dírách ve vesmíru spojujících různé úrovně existence.
"Pro fyziku je to velmi vzrušující chvíle," uvedl jeden z expertů podílejících se na výzkumu Tejinder Virdee. Přístroj podle něj vědce přivede k nové úrovni lidských znalostí o vesmíru.
Magnet je už osmou z 15 částí budovaného urychlovače částic Large Hadron Collider (LHC), který by se po svém dobudování měl stát největším urychlovačem světa. Kromě magnetů a detektorů je hlavní částí LHC 27 kilometrů dlouhý kanál umístěný v podzemním tunelu, v němž budou moci být v protisměrných směrech vysílány částice rychlostí světla proti sobě.
LHC má objevit původ vesmírné hmoty
Protonový urychlovač, technicky nejnáročnější výzkumné zařízení svého druhu na světě, má přinutit protony k pohybu téměř o rychlosti světla a k vzájemným kolizím. Z ní by měla vzejít sprcha menších částic, které by mohly odhalit tajemství struktury hmoty. Řada fyziků očekává, že pokusy mohou pomoci objevit i takzvané supersymetrické částice (Higgsův boson), z nichž se údajně skládá část tajemné skryté hmoty vyplňující vesmír.
Experimenty by měly začít na konci roku 2007 a plně využitelný by měl být tento přístroj v polovině roku 2008. Díky urychlovačům částic vytvořeným pro předchozí verze LHC budou prý kontroloři schopní zajistit kolem 600 milionů kolizí za vteřinu. Každá z nich, podle CERN, vytvoří podmínky, které existovaly jen několik zlomků vteřiny po Velkém třesku, při němž podle expertů před přibližně 15 miliardami let vznikl vesmír.
Na výstavbě urychlovače LHC se podílelo zhruba 6500 vědců z 80 zemí celého světa, včetně České republiky.
Foto: CERN
