Nemusejí se venčit, krmit ani čistit. Ke štěstí jim prý stačí hloubit si cestičky modrým gelem. Novým koníčkem vytížených milovníků přírody je antkvárium – mraveniště.
Měli jsme doma živého tvora, říká s nadsázkou Lada Haisová o průhledné krabičce velikosti knihy naplněné modrým gelem. "Udělali jsme do gelu pár děr a mravenci si pak v něm začali hloubit cestičky. My jsme se koukali, jak ta spleť každodenně přibývá,“ vzpomíná na bizarní dárek.
S mravenci se čile obchoduje zejména na internetu. "Někdy prodáme i třeba sto kusů antkvárií denně,“ potvrzuje Luděk Sliva, který nádobky za cenu od osmi set korun, případně i mravence, nabízí. Jemný netoxický gel živočichům slouží nejen jako útočiště, nýbrž i jako zdroj potravy. "Je to gel, který byl speciálně vyvinut agenturou NASA pro pokusy ve vesmíru. Mravencům v něm nic nechybí, nic jiného nepotřebují, jenom tak jednou za měsíc antkvárium vyvětrat,“ tvrdí Sliva.
Do antkvária prý lze umístit běžné mravence, na které člověk narazí v přírodě, ideální počet je prý deset až patnáct, dožívají se zhruba šesti měsíců. Uhynulé jedince lze nahradit novými, součástí balení je i náhradní gel pro případ, že by majitel mravenčí farmy při svých "chovatelských“ pokusech měl delší výdrž než hmota připomínající "amarouny“, vesmírnou stravu z kultovního seriálu Návštěvníci. Pro nadšence je k dostání i speciální lampička na prosvícení mravenčích chodbiček.
Želatinové podívané se ale nemusejí zříkat ani odpůrci mravenčích galejí – v podobné nádobce zvané Plantárium lze v jiném speciálním gelu sledovat stadia růstu rostlinek od semínka. Na rozdíl od mravenců je však nutno rostlinky přesadit do živé přírody, jakmile začne hrozit, že své plantárium přerostou.
Foto: archiv
