Lidsko-zvířecí embrya smějí v Británii spatřit světlo světa. Rozhodl o tom nejvyšší britský embryologický orgán, Úřad pro oplodňování lidí a embryologii (The Human Fertilisation and Embryology Authority; HFEA). Lze je pochopitelně plodit jen uměle a pro lékařské účely.
"Nestvůrný akt proti lidské důstojnosti," komentoval pád dalšího tabu Vatikán prostřednictvím biskupa a předsedy Papežské akademie pro život Elia Sgreccii.
O každé jednotlivé žádosti vědců o povolení zplození lidsko-zvířecího zárodku bude ještě rozhodovat příslušný výbor. Vědci budou moci přistoupit k činu teprve po udělení licence.
Někteří vědci rozhodnutí vítají jako zlomové pro léčbu Alzheimerovy či Parkinsonovy nemoci. Nedostává se jim totiž potřebných kmenových buněk získávaných z lidských zárodků, jejichž zdrojem jsou dosud jen přebytky z umělých oplodnění. Kmenovou buňkou je nediferencovaná buňka, která má schopnost přeměnit se na jakoukoli jinou buňku.
Vědci chtějí získávat kmenové buňky z embryí starých nanejvýš dva týdny, kdy dosahují velikosti špendlíkové hlavičky. Zplodí je vložením lidského genetického materiálu do vajíček krav či králíků.
Namísto samčích pohlavních buněk poslouží jádro s genetickou informací z buňky odebrané například z kůže. Vloženo bude do zvířecího vajíčka, z něhož naopak bude genetická informace odstraněna. Vzniklý plod tak prý bude z 99,9 procenta lidský. Do čtrnácti dnů bude muset být zničen.
Na snímcích: (1) Hernan Bas, Hrdina Kentaur, olej 2005; (2) mytologický lidsko-zvířecí „klon" z parthenonského vlisu, 5. st. př. n. l.
Foto: thebritishmuseum.ac.uk
