Nobelova cena
Nobelovu cenu za chemii získal vysmívaný Izraelec Daniel Šechtman
05.10.2011 13:06 Aktualizováno 05.10. 17:52
Držitelem Nobelovy ceny za chemii za rok 2011 se stal sedmdesátiletý izraelský vědec Daniel Šechtman. Oznámil to ve Stockholmu Nobelův výbor, jenž ocenil Šechtmanovy objevy takzvaných kvazikrystalů z roku 1982. Podle švédské Královské akademie věd to zásadně změnilo pohled na pevné látky. Vědecká obec zpočátku na Šechtmanův objev reagovala skepticky a sám vědec dříve napsal, že se mu lidé přímo vysmívali.
Kvazikrystaly mají strukturální formu, která ale nevykazuje periodickou pravidelnost. "Na rozdíl od předchozí domněnky, že atomy jsou usazeny uvnitř krystalů v symetrických vzorcích, Šechtman ukázal, že atomy v krystalu by mohly být usazeny ve vzorcích, které se nemusí opakovat," uvedla švédská akademie.
"Jeho objev byl krajně kontroverzní. Během obhajování svých objevů ho žádali, aby opustil výzkumnou skupinu. Jeho boj však později přinutil vědce k přehodnocení představy o samotné podstatě hmoty," uvádí se ve zdůvodnění.
Šechtman 8. dubna 1982 zkoumal pod mikroskopem směs hliníku a manganu, když našel vzorec podobný arabským nebo perským mozaikám. "Neperiodické mozaiky, jako ty, které se nacházejí na středověkých islámských mozaikách paláce Alhambra ve Španělsku a ve svatyni Darbe Imám v Íránu, pomohly vědcům pochopit, jak kvazikrystaly vypadají na atomární úrovni," uvedl Nobelův výbor. Takové vzorce sice sledují určitá matematická pravidla, ale nikdy se neopakují.
Lidé se mi smáli
"Každému, kdo byl ochoten naslouchat, jsem říkal, že mám materiál s pětiúhelníkovou symetrií. Lidi se mi jenom smáli," popsal později vědec reakce kolegů v článku o svém objevu. "Hovořili jsme s Šechtmanem o ceně telefonicky. Byl velmi vzrušen a rozradostněn. Říkal, že v to dlouho doufal, ale že už se této naděje vlastně vzdal," řekl dnes stálý tajemník Nobelova výboru Staffan Normark při vyhlašování laureáta. "Je to skvělý pocit," řekl vědec.
Také agentuře DPA se podařilo oceněnému dovolat, ale ten se se svými pocity příliš nepodělil. "Prosím o pochopení, musím nejdřív zavolat své ženě," omlouval se prý vědec, jenž se prý v telefonu představil jako "Danny".
Kvazikrystaly postupně bylo možné vyrobit v laboratorních podmínkách, když v roce 2009 byly poprvé objeveny ve volné přírodě ve vzorcích minerálů v jedné z ruských řek. Kvazikrystalická struktura byla objevena v jednom z nejodolnějších druhů oceli, která se používá ve výrobcích jako holící čepelky nebo tenké jehly používané při operacích očí. Kvazikrystaly nalezly uplatnění také například v některých druzích LED diod, jako tepelná izolace ve spalovacích motorech či jako součást nepřilnavého povrchu pánví.
Deset milionů švédských korun
Izraelský vědec působící na Izraelském technickém institutu v Haifě se nemusí s nikým dělit o částku ve výši deset milionů švédských korun (asi 27 milionů korun), která je s oceněním spojena. Nobelovy ceny ve vědních oborech mohou dostat až tři osobnosti najednou, což se také často děje. V pondělí dostali Nobelovu cenu za lékařství tři imunologové a v úterý cenu za fyziku trojice astrofyziků.
Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce Alfreda Nobela, jenž založil tradici oceňování vědců, literátů a osobností, které přispěly k míru. První Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1901.
Vyhlašování laureáta Nobelovy ceny v oboru chemie bylo letos sledováno s větším napětím než jindy. OSN totiž letošní rok vyhlásila Rokem chemie na počest stého výročí udělení Nobelovy ceny za chemii Marii Curie-Skłodowské, objevitelce umělé radioaktivity.
Loni dostali Nobelovu cenu za chemii Američan Richard Heck a Japonci Japonci Eiiči Negiši a Akira Suzuki za odhalení postupu vytváření křížových vazeb ve složitých organických molekulách využitelných při výrobě nových materiálů, v elektronice i ve farmacii.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.