Maximum nejznámějšího meteorického roje Perseidy nastane z 12. na 13. srpna před půlnocí. Měsíc bude v poslední čtvrti, takže bude teprve vycházet. V tu dobu bude po obloze létat až sto meteorů za hodinu. Souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby vyletují, bude ale nízko nad obzorem.
Perseidy budou pozorovatelné až do 24. srpna, do kdy je tento roj aktivní. Meteory zdánlivě vylétají z takzvaného radiantu, to znamená z průsečíku zpětně protažených drah Země a jejich původce, komety Swift-Tuttle, který se nachází v souhvězdí Persea. To je na obloze mezi souhvězdími Kasiopea, Andromeda, Vozka a Býk.
Meteory, tedy světelné efekty, vznikají třením prachových částic z komety při průletu atmosférou Země o molekuly vzduchu. Přitom se rozžhaví a většinou vypaří. Při ionizaci okolního plynu vznikají na obloze jasné světelné čáry.
Během roku je možné pozorovat meteory i z jiných meteorických rojů. Leonidy, které vylétají ze souhvězdí Lva (latinsky Leon), ve své dráze zanechala Tempel-Tuttleova kometa. Objevují se kolem 18. listopadu a čas od času se postarají o podívanou na obloze, které astronomové říkají meteorický déšť. V takovém případě jich létá více než tisíc za hodinu.
Méně známé Geminidy se objevují v prosinci. Jejich zdrojem není kometa, ale planetka Phaeton. Srazila se patrně s jinou planetkou, a tak se mohl vytvořit pás částic, který se za ní táhne podobně jako u komet.
Foto: NASA
