Dosavadní systémy nočního vidění v autech využívají infračervené záření nebo laser. Výsledkem je černobílý a nepříliš kvalitní obraz. Nová metoda inspirovaná složeným okem hmyzu dokáže i z velmi tmavých záběrů obyčejné kamery vytáhnout nečekané podrobnosti.
Schopnost kamery zachytit ve tmě dostatek světla ve viditelné části spektra je značně omezená. I to málo fotonů, které v noci na čip dopadnou, však stačí k rekonstrukci obrazu. Klíčem k úspěchu je počítačové zpracování nasbíraných dat.
ČTĚTE TAKÉ: Noční vidění mercedesů lépe rozezná lidi
Automobilka Toyota před časem ve snaze vylepšit technologii nočního vidění navázala spolupráci s biology a matematiky z univerzity ve švédském Lundu. Eric Warrant se už 25 let věnuje studiu nočního vidění hmyzu, Henrik Malm zase rozumí algoritmům užitečným pro zpracování obrazových dat.
Počítač v hlavě
Složené oči hmyzu sestávají z tisíců malých oček, z nichž každé má vlastní čočku a do mozku odesílá samostatný signál. Oči některých druhů můr, brouků a blanokřídlého hmyzu jsou přitom extrémně citlivé a fungují i v téměř absolutní tmě.
Hmyz má sice jednoduchý mozek sestávající z relativně malého počtu nervových buněk, přesto je schopen informace z jednotlivých oček sofistikovaně zpracovávat. Různé části složeného oka přitom ve tmě pracují odlišně. Některá očka se zaměřují na prostorové detaily, přičemž ztrácejí schopnost rychle zaznamenat pohybující se objekty, další jsou naopak citlivá na pohyb, byť za cenu horšího rozlišení detailů.
Vědci se pokusili činnost hmyzího oka napodobit. Výsledkem jsou algoritmy použitelné při zpracování obrazu zachyceného běžnou kamerou. První verze byla velmi pomalá, analýza krátkého černobílého videa trvala několik hodin. Aktuální verze však už zvládá zpracovat data v reálném čase. Toyota nyní kameru testuje ve svém vývojovém středisku v Bruselu.
ČTĚTE TAKÉ: Spasitel, nebo škůdce: noční vidění
Foto: profimedia.cz
