Nový výzkum vzorků půdy dovezených před 40 lety z Měsíce přinesl důkazy, že zde voda existovala od samého počátku existence tohoto tělesa. O objevu informoval časopis Nature.
Analýza prvků získaných z měsíční horniny odhalila známky vody staré tři miliardy let a podpořila tak domněnku, že se voda udržela ve stínu kráterů na povrchu Měsíce. To prý také znamená, že tuto vodu sem nezanesly komety, ale vyskytovala se zde od samého počátku.
Podle většiny vědců se Měsíc zformoval poté, co před 4,5 miliardy let narazilo do Země těleso o velikosti Marsu. Gigantický náraz roztavil obě protoplanety a poslal rozžhavené kusy horniny na oběžnou dráhu okolo Země. Z některých z nich se nakonec vytvořil Měsíc, ale žár nárazu z něj zcela vypařil lehké prvky jako je vodík a kyslík, základní kameny pro tvorbu vody.
Za objevem stojí nová technologie
Erik Hauri z washingtonského Carnegieho vědeckého institutu vyvinul technologii, nazvanou sekundární iontová spektrometrie neboli SIMS, která ve vzorcích dokáže odhalit stopová množství prvků. Jeho tým původně tuto metodu používal pro hledání známek vody ve žhavém zemském plášti. Následně se však rozhodl vyzkoušet tuto metodu i pro analýzu měsíčních vzorků, dovezených v 70. letech astronauty z misí Apollo.
Výsledky prý zcela pozměnily stav současného bádání, podle nějž je Měsíc zcela vyprahlý. Vědci sice nenašly přímé známky vody, ale podařilo se jim prokázat přítomnost vodíku, jehož množství odpovídalo měřeným vzorkům ze Země. Důkazy tak nasvědčují tomu, že vodík se vypařil během vulkanické aktivity, podobné té, která je dnes na Zemi k vidění při výronech lávy.
"To naznačuje vzrušující možnost, že vnitřek Měsíce mohl mít kdysi tolik vody, jako vrchní vrstva Země," prohlásil Hauri, podle nějž se voda stále nachází na měsíčních pólech zamrzlá ve stínu tamních kráterů.
Foto: Profimedia
