Spor o původní rukopis zakladatele genetiky Gregora Mendela (1822-1884) vedou potomci brněnského vědce, augustiniánský řád, jehož byl členem, a také rakouské, německé a české úřady. Informovala o tom agentura APA a další rakouská, německá i americká média.
Mendel prováděl své slavné pokusy s křížením hrachu v brněnském klášteře, kde také sepsal zákony dědičnosti. Význam jeho poznatků však byl uznán až na počátku 20. století, tedy po jeho smrti. To je podle APA také důvod, proč se s jeho písemnou pozůstalostí zprvu zacházelo lehkomyslně.
Do současnosti se však dochoval rukopis přednášky z roku 1865, v níž Mendel vysvětloval své hlavní dílo. Rukopis uchovával brněnský přírodovědný spolek, ale po roce 1945 byly zápisky považovány za ztracené. Americký deník The New York Times však nedávno napsal, že v roce 1988 se rukopis dostal z Prahy do rukou německého augustiniánského mnicha a zároveň potomka Mendelovy rodiny, pátera Clemense.
Církevní řád podle informací amerického listu údajně už roky usiluje o to, aby mohl rukopis uložit ve Vídni a dokonce prý vyvíjel "masivní nátlak" na pátera Clemense. Představený vídeňského kláštera augustiniánů páter Dominic však nařčení odmítl v dnešním vydání rakouského deníku Die Presse.
Německý zpravodajský magazín Focus tvrdí, že se podařilo na poslední chvíli zastavit transport vzácného dokumentu z německého Stuttgartu do Vídně na naléhání ministerstva hospodářství západoněmecké spolkové země Bádensko-Württembersko. Nyní se rukopis údajně nachází v trezoru jednoho německého právníka.
Vedle Mendelových potomků žijících v Německu a řádu augustiniánů v Rakousku mezitím vlastnické nároky na Mendelův rukopis uplatňuje i Česko. Mendel uskutečňoval své výzkumy na Moravě, proto patří tam, uvedl podle APA jistý český právník.
