S nejméně 95procentní pravděpodobností ovlivňují lidé více než z poloviny současné klima. Vyplývá to z předběžných závěrů páté hodnotící zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Uvedli to ve středu členové Vědeckého klimatického fóra na semináři v Akademii věd ČR.
První část světové zprávy IPCC má být zveřejněna 23. září ve Stockholmu. Čeští vědci zdůraznili, že v ní zřejmě nebudou velká překvapení a vyjde z předchozích výsledků, nabídne však lepší informace a silnější poselství. "Je to tak, že co ve čtvrté zprávě bylo na úrovni pravděpodobných věcí, tak dnes už je může konstatovat téměř s jistotou," uvedl ředitel Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově Bedřich Moldan.
V té poslední, která pochází z roku 2007, došli její autoři mimo jiné k závěru, že většina oteplování atmosféry v posledních padesáti letech byla "velmi pravděpodobně" způsobena nárůstem emisí skleníkových plynů produkovaných lidmi. Podle Moldana nová zpráva ukáže, že emise skleníkových plynů skutečně způsobují vážné problémy a vážnou změnu klimatu.
IPCC se zabývá syntézou prací světových klimatologů zaměřených na antropogenní (člověkem způsobenou) globální změnu klimatu. Založen byl v roce 1988 jako společný orgán Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Světové meteorologické organizace (WMO). Od počátku 90. let vydalo IPCC již čtyři hodnotící zprávy o současném stavu vědeckého poznání o změně klimatu a jejích enviromentálních a socioekonomických dopadech.
Druhou část páté zprávy IPCC plánují vědci zveřejnit v březnu příštího roku v japonské Jokohamě, věnovat se bude dopadům a adaptaci, v dubnu pak v Berlíně přednesou další pohledy na zmírňování změny klimatu.
Zpráva by měla zpřesnit některé procesy, které probíhají podle vědců rychleji, než se před šesti lety předpokládalo. Jde například o stoupání hladin oceánů a oteplování Arktidy, které přinášejí nový fenomén do globálního proudění vzduchu, což ovlivňuje i počasí v České republice.
Zpráva také prý vychází více z informací o extrémních situacích, které se podle Moldana daří dokumentovat. Předpokládá proto, že se klima bude více proměňovat. Příkladem pro ČR je podle Moldana letošní jarní počasí s povodněmi a letní sucho.
Extrémní změny počasí se proto stanou pravidlem. Třeba česká krajina bude kvůli vyšší teplotě a úhrnu slunečního záření potřebovat více vody. "Měli bychom si to uvědomit v kontextu, jak pracujeme v krajině. Tam ty zásahy, které nejsou pozitivní, budou toto násobit," poznamenal Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu.
Vědci zároveň apelovali na politiky, aby se začali změnami klimatu a jeho proměnlivostí vážně zabývat a problém nezlehčovali. "Je velmi těžké se na to připravit, hlavně ze strany zemědělců. Takže adaptačních opatření bude potřeba celá řada. Seminář zdůraznil potřebu práce v tomto směru," dodal Moldan.
