Statistici zkoumali, co nejvíc ovlivňuje úmrtnost při přírodních katastrofách na karibských ostrovech. Kupodivu jim vyšlo, že věci, u kterých by se dal nějaký významný vliv čekat, jako je třeba počet lékařů nebo nemocničních lůžek na sto tisíc obyvatel, mají s počty mrtvých co do činění jen málo.
Zdá se, že karibským ostrovům škodí přílišná civilizace. Tvrdí to Aisha Andrewinová z Anguillského ministerstva zdravotnictví s Josem Rodriguez-Llanesem a Debaratim Guha-Sapirem z Katolické univerzity v Belgickém Louvainu v časopise Scientific Reports. Vědci zkoumali následky přírodních katastrof v patnáctičlenném Karibském společenství. Pokud jste o něm neslyšeli, je to něco jako Evropská unie, jen lepší, poněvadž v Karibiku nikdy nesněží ani nemrzne. Vzniklo v roce 1973 a má přibližně sedmnáct milionů obyvatel.
Výzkumníci porovnávali úmrtnost při povodních a hurikánech mezi lety 1980 až 2012 s různými charakteristikami obyvatelstva a infrastruktury ve státech společenství. Byla mezi nimi třeba věková struktura, poměr pohlaví, dětská úmrtnost, hustota telefonních linek, počty lékařů a nemocničních lůžek a tak dál.
Badatelé tvrdí, že s úmrtností nejtěsněji souvisí šíření zemědělské půdy na ostrovech a růst počtu lidí žijících ve městech. "Když se přírodní krajina mění na zemědělskou, ochranný efekt, který poskytuje lidské populaci, se může vážně zmenšovat," prohlásil Rodriguez-Llanes. Nutno ovšem poznamenat, že nalezený vztah je zatím jen statistický. Nikdo proto nemůže s určitostí říct, že rozvoj zemědělství a stěhování do měst opravdu způsobují větší úmrtnost.
Statistika umožňuje posoudit, jestli spolu dvě vlastnosti světa souvisí víc, než by odpovídalo náhodě. Když se třeba v létě utopí víc lidí než v zimě, dá se statisticky ověřit, že mezi počty utopených a ročním obdobím existuje vztah. Nedá se ale prohlásit, že roční období je příčinou většího počtu utonulých. Ze statistického hlediska by topení stejně dobře mohlo způsobovat pojídání zmrzliny, které se v létě prodá víc než v zimě.
