Peking se propadá o jedenáct centimetrů za rok

Věda a technika
26. 6. 2016 06:05
Třída Fu-sing v Pekingu.
Třída Fu-sing v Pekingu.

Čínská metropole Peking se každoročně propadne o 11 centimetrů. Vyplývá to ze satelitní studie, o níž informoval deník The Guardian. Podle vědců, kteří se na výzkumu podíleli, je pokles zaviněn odčerpáváním spodní vody. Ohrožena je infrastruktura, například železnice.

Propadání postihuje celou čínskou metropoli, nejvíce však čtvrť Čchao-jang, která od 90. let zaznamenává rychlý rozvoj a kde vyrostla spousta mrakodrapů, dopravních okruhů a dalších staveb. Podle expertů pokles půdy představuje nebezpečí pro budovy a infrastrukturu ve městě, které obývá přes 20 milionů lidí.

Peking se rozkládá na suché rovině, kde se za tisíciletí nahromadila spodní voda. Vrtání studní a odčerpávání vody snižuje hladinu spodní vody a půda se postupně zhutňuje, jako když vyschne mycí houba.

Předpokládá se, že po celém Pekingu existují desetitisíce studen, z nichž mnohé jsou užívány v zemědělství. Za regulaci je odpovědný stát, ale ten je podle místních ekologů často nedůsledný.

S propadáním se potýkají i další světová města, ať už je to z důvodu odčerpávání spodní vody či z jiných příčin. Mexická metropole klesne ročně až o 28 centimetrů, podobně je tomu u indonéské metropole Jakarty. O zhruba 12 centimetrů ročně se propadá thajský Bangkok, tvrdí vědci.

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Další čtení

ilustrační obrázek

Předstírají, přemýšlejí, pamatují: lidoopi překvapují vědce

Věda a technika
26. 4. 2026
ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ