V oblasti Karibského moře bylo před 40 až 50 miliony let zřejmě mnohem více ostrovů než v současnosti. Němečtí vědci, kteří zkoumali evoluci v centru tohoto regionu, při mapování mořského dna zbytky několika z nich našli, píše španělský deník El Mundo.
Badatelé z univerzity v Greifswaldu prováděli měření vyvýšenin mořského dna, přičemž u pobřeží Kolumbie a Venezuely narazili až na tisícimetrové hory.
Přesné stáří skalisek zatím nemohlo být stanoveno přesně. Nicméně badatelé odhadují, že vznikly před 40 až 50 miliony let a leží na čedičových plošinách, které se nyní nacházejí v hloubce 1600 až 1800 metrů. Vyvýšeniny byly výsledkem mohutného podmořského pohybu čediče, jenž nastal v období střední křídy (před 80 až 90 miliony let) s největší pravděpodobností v důsledku sopečných erupcí.
Zmíněné plošiny se původně nacházely blízko nebo možná i nad vodní hladinou, což dokládá i eroze, která ohladila valouny. Tento druh oblázků může vzniknout pouze ve velmi bouřlivých vodách, jak se tomu děje v řekách nebo v oceánských vlnách.
Možná největší překvapení však vědcům připravily vzorky sebrané na svazích tří podmořských pahorků. Zkamenělé korály a ulity vynesené na palubu výzkumného plavidla se objevují pouze v oblastech zaplavených svrchní vrstvou oceánu. Jde o jasný důkaz, že hory, jejichž vrcholky se dnes nacházejí v mořských hlubinách 800 až 1000 metrů, tvořily kdysi dávno karibské ostrovy.
