Doprava ve městech, vytápění budov, klimatizace a další aktivity vytvářejí nadbytečné teplo, které se může stát součástí proudů v atmosféře a ovlivnit teplotu v místech tisíce kilometrů daleko. Tvrdí to studie, kterou zveřejnil časopis Nature Climate Change. Závěry by prý mohly pomoci objasnit, proč jsou v některých oblastech na severní polokouli mírnější zimy, než jak předpovídají klimatické modely.
Vědci se zabývali takzvaným odpadním teplem, které vzniká například při vytápění budov nebo při spalování fosilních paliv. Experti tvrdí, že toto teplo pak zřejmě proniká do vzduchu proudícího v atmosféře a v rámci tohoto takzvaného tryskového proudění se může dostat do vzdálených oblastí a zvýšit zde teplotu až o jeden stupeň Celsia.
Vědci z Kalifornské univerzity v San Diegu, z Floridské univerzity a z amerického Národního střediska pro výzkum atmosféry (NCAR) tak prý ve svých modelech zaznamenali oteplení, ke kterému dochází na podzim a v zimě v rozsáhlých oblastech na severu Kanady, na Aljašce a na severu Číny. V některých částech Evropy by změny v atmosférickém proudění mohly prý naopak způsobit ochlazení, a to především na podzim.
O skutečnosti, že teplota ve městech je vyšší než v zemědělských oblastech, se ví relativně dlouho. Studie ale naznačuje, že teplo může stoupat do výšky asi 800 metrů a měnit vzdušné proudění.
Vliv tohoto jevu na globální teploty je ale zanedbatelný, tvrdí experti. Na úrovni planety prý způsobuje nárůst teploty průměrně jen o 0,01 stupně Celsia.
