První formy pozemského života se musely vyrovnat s četnějšími dopady velkých asteroidů, než si vědci doposud mysleli. Během prvních dvou miliard let existence života na zemský povrch dopadlo nejméně sedmdesát meteoritů větších než ten, který před 65 miliony lety vyhubil dinosaury. Tvrdí to studie publikovaná v časopise Nature.
Dosavadní teorie tvrdí, že těžké bombardování asteroidy ustalo přibližně před 3,8 miliardy let. Mezinárodní vědecký tým nyní tuto teorii zpochybnil. Jeho členy jsou i David Vokrouhlický a David Nesvorný, čeští astronomové působící na Southwest Research Institute v Boulderu v Coloradu. Vokrouhlický je zároveň pracovníkem Astronomického ústavu Univerzity Karlovy.
Vědci díky analýze starých hornin dospěli k závěru, že v období před 3,8 až 1,8 miliardy let dopadlo na Zemi přinejmenším sedmdesát vesmírných kolosů o průměru až 40 kilometrů. Nárazy způsobily globální katastrofy, které mohly zásadně ovlivnit život na planetě.
"Dinosauří" asteroid měl průměr 12 až 15 kilometrů, největší ze starších meteoritů mohly mít průměr až 40 kilometrů.
V té době existoval život pouze ve vodě a měl podobu bakterií přizpůsobených na dnešní poměry drsným podmínkám. Díky tomu přežil inferno, které by vyšší formy života spolehlivě zahubilo.
Stopy po srážkách vědci hledali zkoumáním drobných kuliček z roztavené horniny. Při dopadu meteoritu se část zasažené horniny vypaří do atmosféry, kde se ochlazením zformuje do podoby malých kuliček, které dopadnou zpět na povrch. Pokud je průměr meteoritu více než deset kilometrů, rozšíří se tyto kuličky po celé planetě.
Analýzou těchto kuliček o průměru mnohdy menším než jeden milimetr a měřením mocnosti jimi tvořených sedimentů mohou vědci určit stáří i rozsah dávné katastrofy, přestože dopadový kráter dávno zahladila eroze.
