Tichomořská ryba strašík je jediným známým obratlovcem, který dokáže využít podobnou technologii, s jakou pracují zrcadlové teleskopy. Světelné paprsky jsou v jejích očích zaostřovány pomocí zrcadla tvořeného krystalickou látkou.
Astronomové znají dva typy dalekohledů. Refraktory mají objektiv tvořený soustavou čoček, reflektory využívají místo čoček zakřivené zrcadlo, které paprsky soustředí do okuláru. Všechny známé druhy obratlovců mají oči založené na principu refraktoru - s jedinou známou výjimkou.
Strašík druhu Dolichopteryx longipes vypadá, jako by měl čtyři oči. Ve skutečnosti má pouze dvě, ale každé z nich je rozděleno na dvě části. Jedna polovina míří vzhůru a umožňuje strašíkovi sledovat potenciální kořist i útočníky pohybující se nad ním. Pracuje s klasickou čočkou. Druhá polovina oka, která vypadá jako boule na boku hlavy, směřuje dolů a registruje takzvanou bioluminiscenci - světlo vydávané organismy v hlubinách oceánu.
Zoologové se až dosud domnívali, že spodní části strašíkových očí jsou schopny pouze velmi primitivního vidění, protože světlo jimi zachycené není zaostřováno čočkou. Strašík by jimi tedy pouze registroval svítící objekty bez detailnějších informací o jejich tvaru.
Julian Partridge z Bristolské univerzity však nyní zjistil, že ve spodní části očí je zrcadlová plocha tvořená krystalky guaninu. (To je látka, kterou molekulární biologové znají pod zkratkou G jako součást DNA, v níž tvoří jedno ze čtyř "písmen" genetické abecedy. Guanin v krystalické podobě se vyskytuje také v rybích šupinách a tvoří bílý kříž na zadečku křižáků.) Guaninové zrcadlo je zakřivené - podobně jako zrcadlo v teleskopech.
Počítačový model odhalil, že prostorové uspořádání zrcadla není náhodné. Skutečně umožňuje soustředit světelné paprsky na sítnici a strašík díky němu zřejmě vidí i spodní částí oka velmi ostře.
Foto: profimedia.cz, Tammy Frank
