Ojeté pneumatiky by v budoucnu mohly zlepšit stav českých silnic. Směs drcené gumy a asfaltu má podle odborníků z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně dlouhou trvanlivost, dobře odolává účinkům mrazu i vody a snižuje hlučnost silničního provozu. Brněnští technici podnikají laboratorní zkoušky a přistoupili i k pokusům s praktickým využitím. Přimíchávání gumové drtě do směsí určených pro budování vozovek představuje také ekologické využití pneumatik, uvedli členové výzkumného týmu.
Pokusy s takzvaným gumoasfaltem dělali i vědci v zámoří. Směsi se používají například v Kalifornii. Laboratorní testy brněnských techniků ověřily, že povrchy s příměsí gumy jsou odolnější vůči deformacím, trhlinám a stárnutí obecně. Nevýhodou naopak je větší pracnost a energetická náročnost výroby. Kvalitu gumoasfaltových povrchů nyní v praxi nevědomky zkoušejí řidiči v okolí Karlštejna, kde je stavební firmy ve spolupráci s VUT na několika místech použily. Výsledky pokusu rozhodnou o dalším směřování výzkumu VUT.
"Čím dál vyšší zatížení silnic vyžaduje vývoj stále odolnějších druhů asfaltových směsí s pojivy schopnými omezit vznik poruch a zvýšit trvanlivost konstrukce vozovky," uvedl vedoucí fakultního ústavu pozemních komunikací Jan Kudrna.
Výroba gumoasfaltových směsí je poměrně náročná. Z ojetých pneumatik je nejprve nutné získat gumový granulát, čehož lze dosáhnout vícenásobným mechanickým mletím, popřípadě drcením zmrazených pneumatik kapalným dusíkem. Granulát se pak přidává do asfaltu ve speciálním míchacím zařízení při teplotě až 200 stupňů Celsia, uvedl Kudrna. Kvůli reakci gumy s asfaltem a jejímu bobtnání se vlastnost hmoty mění - zvyšuje se vazkost, navíc je materiál hutnější a pevnější i při vyšších teplotách.
Gumoasfaltové vozovky podle brněnských techniků mohou mít proti běžným povrchům při zachování stejné životnosti menší tloušťku, a to až o polovinu. Nedeformují se, proto stačí méně peněz na údržbu. Vedle menší hlučnosti mají i jednu značnou výhodu pro řidiče - za deště se za vozidly netvoří tak velká vodní clona jako u nyní používaných povrchů.
Kudrna upozorňuje, že širší využití gumoasfaltových směsí by mělo přínos pro životní prostředí. Většina ojetých pneumatik se totiž v České republice využívá jako přídavné palivo v cementárnách či spalovnách. Jen malá část z milionů pneumatik vyřazených z provozu se po zpracování stává surovinou k další výrobě.
Ilustrační foto: ČTK
