Konečné slovo do sporů odborníků o původu indonéských trpasličích lidí druhu Homo floresiensis se pokusil vnést výzkum amerických antropologů z Floridské státní univerzity. Na základě porovnání mozku těchto "pravěkých hobitů" a dnešních trpasličích lidí došli k závěru, že Homo floresiensis byl zvláštní vývojovou větví lidského rodu. Uvádí to studie v aktuálním vydání odborného magazínu Proceedings of the National Academy of Sciences.
Kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida objevili australští vědci na indonéském ostrově Flores poprvé v roce 2003. Celkem zde byly nalezeny kosti patřící asi devíti jedincům a spolu s nimi i vyspělé nástroje. Podle odpůrců teorie nového lidského druhu mohl tyto artefakty vytvořit jen moderní člověk. Malý vzrůst floreských lidí zdůvodňují dědičnou genetickou vadou způsobující zakrnění mozku a celého těla, neboli mikrocefalii.
Tento názor dlouhodobě odmítá profesorka Dean Falková. Spolu s kolegy si vzala na pomoc deset koster normálně vzrostlých lidí, devět skeletů trpasličích lidí a pozůstatky "hobita" označovaného jako LB1, nejlépe zachovanou kostru Homo floresiensis. Naskenováním jejich mozkoven antropologové vytvořili virtuální podobu jejich mozku. Na základě speciálních klasifikačních měřítek poté porovnávali mozek LB1 s orgány zdravých lidí a trpaslíků. Na základě tohoto srovnání dospěli k závěru, že mozek Homo floresiensis patřil navzdory své malé velikosti člověku bez genetické vady.
"LB1 má vysoce vyvinutý mozek," říká profesorka Falková, podle níž může patřit pouze novému lidskému druhu. Podle internetového serveru BBC News se domnívá, že se indonéský "hobit" vyvinul z dosud neznámého lidoopa, který měl malé tělo i mozek. Velikost postavy odpovídá i omezeným možnostem získání potravy na ostrově.
Homo floresiensis obýval ostrov Flores už před pětadevadesáti lety a žil tu ještě před zhruba dvanácti tisíci lety. Jeho vyhynutí měly pravděpodobně na svědomí vulkanické erupce, které tehdy ostrov zasáhly.
Autor: ČTK
Foto: ČTK
