Je nazýván Gutenbergem slepců. Své originální slepecké písmo, které nebylo dosud překonáno, vynalezl již ve svých šestnácti letech. Přesto za svůj krátký, pouze třiačtyřicetiletý život Francouz Louis Braille mnoho slávy nezažil a vítězného světového tažení svého písma se nedočkal. V neděli uplyne 200 let od jeho narození.
Vznik Braillova písma umožnil plnou gramotnost nevidomých. Jeho šestibodový systém je totiž schopen zaznamenat abecedu, ale například i notový zápis. Dnes je slepecké písmo povinně umístěno na lécích nebo ve výtazích. Sporadicky se objevuje na jídelních lístcích či na vinětách.
V Česku žije až 180 tisíc zrakově postižených lidí, na Braillovo písmo jich je odkázáno asi 80 tisíc. Ve světě je asi 160 milionů zrakově postižených osob (na 2,6 procenta světové populace), z čehož je asi 37 milionů nevidomých.
Louis Braille se narodil 4. ledna 1809 v malé vesnici Coupvray u Paříže v rodině sedláře. Ve třech letech si ale sedlářským nožem poranil oko, druhé oko bylo později postiženo zánětem a po dvou letech od nehody malý Louis úplně oslepl. V deseti letech nastoupil do pařížského Národního ústavu pro mladé slepce, kde po dokončení studií kvůli svým mimořádným vědomostem zůstal pomocníkem učitele a později učitelem. Současně zastával také varhanické místo v blízkém kostele.
Ve svých šestnácti letech, v roce 1825, navrhl první vzorky svého speciálního slepeckého písma. O dva roky později o něm referoval ve spise Návod, jak slova, hudbu a církevní zpěvy psát pomocí bodů. Konečnou formu svému písmu dal v roce 1834. V roce 1850 - dva roky před jeho smrtí - se toto písmo začalo používat právě na té pařížské škole, na níž se z žáka stal Braille učitelem, a oficiálně bylo ve Francii uznáno v roce 1954 - dva roky poté, co Braille 6. ledna 1852 zemřel v Paříži na tuberkulózu.
Šestibodové písmo
Braillovo slepecké písmo je speciální druh písma, respektive systému psaní, určeného pro nevidomé, slabozraké a se zbytky zraku. Funguje na principu plastických bodů vyražených do papíru, které čtenář vnímá hmatem. Braille toto písmo se šesti body vytvořil úpravou francouzského vojenského systému umožňujícího čtení za tmy.
Písmo má zvláštní znaky pro interpunkce i pro velká písmena, je ho možné použít ve všech jazycích. Braille navíc vytvořil základní kódy pro matematické symboly a hudební zápis. První knihu pro slepé vydal Braille již v roce 1829.
Braillovo písmo se dá ručně psát pomocí speciální destičky s perem, k rychlejšímu psaní slouží Pichtův psací stroj. Jako nástroj pro práci s počítačem slouží nevidomým hmatový displej, což je zařízení, které převádí část jednoho řádku textu (obvykle z obrazovky počítače) do hmatové podoby.
Nevýhodou Braillova písma je, že znaky jsou výrazně větší než znaky běžného tisku. Knihy v Braillově písmu jsou tudíž výrazně rozsáhlejší. Problémem je i nejednotnost systému, kdy různé země používají různé normy Braillova písma, které se navzájem poměrně výrazně odlišují: například mezi českou a slovenskou normou je už v základních písmenech abecedy sedm rozdílů. Další komplikací je linearita zápisu, což se projevuje zvláště při přepisu matematických, fyzikálních a chemických textů. I jednoduché rovnice tak mohou zabírat několik řádků.
Foto: profimedia.cz
