Peří bylo mezi dinosaury možná mnohem rozšířenější, než se odborníci dosud domnívali. Paleontologové ho vůbec poprvé objevili na fosilii dinosaura, který nepatřil do vývojové větve, z níž vzešli dnešní ptáci. Autoři nálezu z toho vyvozují, že peří mohli mít už společní předci všech dinosaurů.
Objev dinosaura pojmenovaného Tianyulong confuciusi, žijícího zhruba před 99 až 144 miliony let, zveřejnil čínský palenotolog Chaj Lu-jou s kolegy v posledním vydání časopisu Nature. Jedinec nalezený v severovýchodní Číně měl na zádech a ocase primitivní peří. "Bylo pravděpodobně na ozdobu a současně udržovalo tělo teplé," vysvětlil Chaj serveru BBC News s tím, že toto peří mohlo být barevné.
Tianyulong nepatřil k dinosaurům ze skupiny plazopánvých (Saurischia), k němuž se řadí všichni dosud známí opeření dinosauři a z nichž se vyvinuli dnešní ptáci, ale k takzvaným ptakopánvým (Ornithischia), kteří vývojově nemají navzdory svému jménu s ptáky nic společného. Do této skupiny spadají například rohatí dinosauři jako triceratops a odborníci měli až dosud za to, že jejich kůže byla šupinatá jako u dnešních plazů.
Pokud měl peří i předchůdce ptakopánvých, vyvozují z toho čínští experti, že ho museli mít i společní předci obou dinosauřích řádů před více než 200 miliony let. Ještěři se šupinatou kůží poté během vývoje své opeření nejspíš opět ztratili.
S touto hypotézou však někteří odborníci nesouhlasí. Americký paleontolog Lawrence Witmer z Ohijské univerzity namítá, že je obtížné ze zkamenělých pozůstatků usuzovat na dutá pera. Pro vývoj peří je podle něj nutné znát také vrstvu kůže, z níž vyrůstalo, což se ale z fosílie dá jen těžko vyčíst. Pokud se ale teorie čínských vědců prokáže, změní to podle něj zcela pohled na svět dinosaurů.
Foto: profimedia.cz
