Bakterie z rodu Micromonospora produkují vzácnou chemikálii jménem lomaiviticin A. Přibližně před deseti lety vyšlo najevo, že je toxická pro nádorové buňky. Přesný mechanizmus jejího působení ale zůstal dlouho neodhalen. Až teď se řešení záhady lomaiviticinu možná přiblížila skupina vědců vedená Sethem Herzonem z Yaleovy univerzity v Connecticutu.
V časopise Nature Chemistry Herzon tvrdí, že uvedená pozoruhodná sloučenina střihá DNA buněk na kousky. "Jen málo protirakovinných činidel dokáže přímo štěpit DNA," prohlásil. "Objev, že to umí lamavicin, může být velmi užitečný jako nová chemoterapie, možná použitelná i v malých dávkách." I když se nepodařilo zjistit, jak to přesně dělá, vyšlo najevo, která její část za smrtícími účinky stojí.
Kromě lomaiviticinu A otestovali vědci i vlastnosti dvou dalších podobných molekul: Lomaiviticinu C a kinamicynu. Všechny tři sloučeniny obashují podle nich zvláštní uspořádání atomů, označované jako diazofluoren. Molekula, která dokáže štěpit DNA má tyty skupiny dvě. Lomaiviticin C a kinamicyn je mají jen jednou.
Herzon a jeho spolupracovníci tvrdí, že odstraněním jedné diazofluorenové skupiny se schopnost bakteriální molekuly zabíjet nádorové buňky sníží až k nule. Jak přesně dvojice skupin při štěpení DNA funguje, se ale zatím nepodařilo zjistit. DNA a má dvě vlákna, která jsou propojená do všeobecně známého tvaru dvojité šroubovice. Zdá se, že jediná molekula lomaiviticinu A je přeruší obě najednou, a že k tomu potřebuje obě diazofluorenové skupiny.
"Nejlepší způsob, jak o tom uvažovat, je představit si, jako by lomaiviticin A byly zahradnické nůžky a dva řetězce DNA vinná réva, kterou zastřihujete," prohlásil Herzon. "lomaiviticin A interaguje s řetězci DNA a přestřihuje je na stejném místě jako když vězmete dvě odnože révy a přistřihnete je na stejnou délku."
