Čínští praptáci měli jen jeden vaječník

Věda a technika
19. 3. 2013 13:50
Jedna z fosilií s dochovanými vaječníky.
Jedna z fosilií s dochovanými vaječníky.

Paleontologové našli ve zkamenělinách křídových předků dnešních hus, labutí a pštrosů zárodky budoucích vajíček. Zvířata je měla jen na jedné straně trupu, stejně jako většina dnešních ptáků. Bylo jich ale hodně a byly všechny stejně velké, což odpovídá uspořádání u krokodýlů.

Mezinárodní sedmice výzkumníků, vedená Zhonghe Zhouem z Ústavu paleontologie a paleoantropologie Čínské akademie věd, popisuje v časopise Nature objev dochovaných vaječníků ve zkamenělinách křídových ptáků. Nález by mohl vědcům pomoci získat lepší představu o cestě od dinosaurů k současným opeřencům. Hledáním původu ptáků se paleontologové baví už od předminulého století. Za našich časů už snad nikdo nepochybuje, že spadají dovnitř skupiny dinosaurů, konkrétně jedné jejich linie, které se říká maniraptora.

Zhou a jeho spolupracovníci popisují trojici zkamenělin. Jednu se podařilo zařadit do rodu Jeholornis (= Jeholský pták, podle čínské provincie Jehol, kde se zvíře poprvé našlo). Zbývající dvě fosilie byly dochované příliš špatně, aby se daly určit. Všechny tři jsou však staré asi sto dvacet miliónů let. Zkoumaní praptáci tedy žili v období křídy. Objev vaječníků je velké štěstí. Měkkých částí těla se v dinosauřích fosiliích dochovává málo.

Struktury, které vědci popisují, by měly být folikuly - kulovité útvary, tvořené vaječnou buňkou a několika vrstvami buněk podpůrných. Ve zbytcích zvířete je paleontologové našli uspořádané do řady v prostoru mezi hrudní a pánevní kostí, blíž k pánevní. Měly průměr mezi sedmi a osmi milimetry.

Pravěký pták Jeholornis shlíží na své vzdálené příbuzné Microraptory.

Úspora hmotnosti

Jediné další podobné věci, jež by se daly v těle zkamenělého dinosaura najít, by mohly být gastrolity. Jsou to drobné kamínky, jaké polykají i dnešní zvířata, aby si usnadnila trávení. Gastrolity už ale paleontologové našli mnohokrát. Zbytky folikulů vypadaly jinak, takže je vědci mohli v tomhle případě vyloučit. Všechny pozůstatky vaječníků nalezli vědci na levé straně těla zvířat. To podle nich naznačuje, že linie křídových ptáků ztratila pravý vaječník. Současní ptáci jsou na tom stejně.

Většina ptáků má v dospělosti jen vaječník levý, ačkoliv na začátku embryonálního vývoje jsou v jejich těle přítomny oba dva. Vysvětluje se to úsporou hmotnosti, která je nutná k letu. Víc dinosauří příbuzní ptáků měly vaječníky oba.

Stejně jsou na tom i žijící bratranci ptáků a dinosaurů, krokodýlové. Mají rovněž dva válečníky. Dnešní krokodýlové zapadají svou anatomií víc do druhohor než do současnosti. Způsobem života se ale odlišují. Většina tehdejších krokodýlů byli rychlí suchozemští běžci. Sladkovodními dravci se stali až později.

Začínali brzo?

Ačkoliv měli druhohorní ptáci jen jeden vaječník na levé straně, mohli se z jiného hlediska víc podobat krokodýlům než svým žijícím potomkům. Jejich folikuly si byly navzájem podobnější velikostí než folikuly dnešních ptáků. To by znamenalo, že dozrávaly zhruba najednou, podobně jako ty krokodýlí. U zdravé samičky se dá podle Zhoua a jeho spolupracovníků předpokládat, že se ze všech dozrálých folikulů stanou vajíčka. Zkamenělá zvířata tak asi měla větší snůšky než moderní ptáci. Krokodýli jsou na tom podobně.

Současní ptáci rostou rychle, ale pohlavně dospívají pomalu. Jejich kostra je hotová během jednoho roku. Rozmnožovat se většinou začínají během dalších dvou až osmi let. Jsou i výjimky, třeba slepice, u nichž se hodí, aby začaly snášet co nejdřív. Krokodýli to mají naopak. Rostou dlouho a pomalu, ale rozmnožují se brzo. Majitelé zkamenělých koster rostli asi víc jako oni. Byli na půl cesty mezi oběma v současnosti žijícími skupinami zvířat.

Autor: Radek JohnFoto: Profimedia , X-L. Wang

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ