Černý kašel se vrací. Zatímco v roce 1989 bylo v Česku hlášeno pouhých pět případů, v roce 2024 jich bylo přes 37 tisíc a nemoc si vyžádala dvanáct životů. Současné vakcíny nedokážou zabránit šíření nákazy mezi staršími dětmi a dospělými. Tým Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu AV ČR proto pracuje na vývoji nové, účinnější vakcíny s využitím nového modelu testování na myších.
Vědci studují mechanismy nákazy černého kašle, pracují ale také na vývoji nové a účinnější vakcíny, k čemuž používají nový model testování na myších. Tým Petera Šeba z Mikrobiologického ústavu Akademie věd České republiky (AV ČR) se zaměřil na výzkum onemocnění, které podle něj dlouhou dobu leželo mimo zájem vědců. Vyplývá to z rozhovoru s koordinátorkou programu Infekční choroby: nové cíle a strategie Ivou Pichovou, který poskytla AV ČR.
Nemoc, o které se ví překvapivě málo
Podle Šeba se o nemoci ví stále velmi málo, a to zejména díky zavedení účinné vakcíny Alditepera ke konci 60. let, kvůli které zájem o výzkum upadal. Dalším důvodem je to, že bakterie, která černý kašel vyvolává, je výhradně lidským patogenem. Neexistoval tak vhodný zvířecí model pro testování přenosu infekce.
Pertusová vakcína, která se v ČR používá od roku 2007, podle Šeba sice od druhé dávky ve čtyřech měsících velmi dobře chrání kojence, u starších dětí a adolescentů ale její účinnost výrazně slábne. Příčinou je zejména to, že vakcína brání vytvoření vhodné slizniční imunity. Nemoc je v současné době nejrizikovější pro nejstarší generaci, pro kterou může být i smrtelná. Totéž platí pro neočkované kojence.
Před očkováním zabíjel více než všechny ostatní infekce dohromady
Před zavedením očkování po druhé světové válce byl černý kašel první příčinou kojenecké úmrtnosti v rozvinutých zemích. Šebo řekl, že na něj umíralo více kojenců než na všechny ostatní infekční onemocnění dohromady, včetně záškrtu, tuberkulózy a obrny.
"Díky vakcíně Alditepera, která u nás byla zavedena na přelomu let 1957/1958, klesl výskyt onemocnění z přibližně 50.000 případů z 50. let na pět případů v roce 1989. Dlouhá desetiletí na černý kašel nikdo nezemřel," řekl Šebo.
Epidemie v roce 2024 ukázala naléhavost nové vakcíny
Od zavedení moderních pertusových vakcín začal podle Šeba počet nakažených narůstat až k 37.510 případům v roce 2024. "Na tuto epidemii zemřeli dva kojenci a deset dospělých lidí. Přeočkování současnými moderními vakcínami nic nevyřeší. Je třeba vyvinout typ, který bude bránit přenosu infekce u starších dětí a dospívajících," dodal Šebo.
Jak sdělila Pichová, program Infekční choroby: nové cíle a strategie vznikl k propojení odborníků z akademických ústavů, kteří se věnují výzkumu virů a bakterií způsobujících závažná onemocnění. Zjišťují, jakým způsobem na sebe vzájemně působí se svým hostitelem, studují mechanismy rezistence bakterií vůči antibiotikům a pracují i na vývoji účinnějších vakcín.
