Hranice života
Escherichia coli je pro nejmenší mikroby na světě obrem

Každý ví, že bakterie jsou malé. Vědci mají teorie, jak malé mohou být, aby byly ještě životaschopné. Teď našli spoustu nových druhů, které se na této hranici pohybují.

Nejdůležitější limit velikosti buňky pravděpodobně souvisí s vzájemným poměrem jejího povrchu a objemu. Povrch roste na druhou, kdežto objem na třetí. Pro menší buňky proto vychází poměr vyšší. Čím vyšší je, tím větší práci dá bakterii udržet látky, které potřebuje, uvnitř vlastní buňky. Skupina výzkumníků v čele s Birgit Luefovou z kalifornské univerzity vyfotografovala pomocí elektronového mikroskopu bakterie, které se svou velikostí pravděpodobně blíží minimální možné velikosti. V časopise Nature Communications tvrdí, že by mohly být v přírodě časté.

Bakteriální buňky, které našli, mají objem přibližně 0,009 krychlových mikrometrů. Mikrometr je miliontina metru. Devět tisícin krychlového mikrometru se vejde do obvyklého objemu známé střevní bakterie Escherichia coli přibližně 150krát. Na špičku lidského vlasu by se takových bakterií vešlo 150 tisíc. Buňky patří bakteriím, které se zatím nepodařilo kultivovat v laboratoři.

Biologové většinou mohou studovat jen mikroby, jež dokážou vypěstovat. Bakterie, které kultivovat nejdou, se zkoumají velice obtížně, ačkoliv je možno získat jejich DNA například k určení jejich příbuzenských vztahů. Nalezené bakterie patří ke skupinám, z nichž mikrobiologové zatím znají jen DNA.

Délka jejich genomu se pohybuje okolo jednoho milionu genetických písmen. Pro srovnání: genom už zmíněné E. coli má 4,6 milionu písmen, lidský genom má 3,2 milionu písmen. Bakterie s vůbec nejkratším známým genomem se jmenuje Nasuia deltocephalinicola. Má jen 112 tisíc písmen. Nasuia ovšem žije v těsném symbiotickém vztahu s hmyzem, takže nejspíš ztratila velkou část své genetické výbavy, poněvadž se za ní o spoustu věcí postará hostitel.