Všechny živé organizmy na naší planetě spadají do jedné ze tří velkých, navzájem nepříbuzných skupin. Co když ale existuje ještě jedna další? Naznačuje to nový výzkum DNA z lidských střev.
Příslušníci záhadné dosud neobjevené čtvrté větve života by mohli pokojně obývat naše útroby, aniž bychom o nich měli ponětí. Mohli by žít i kdekoli jinde na světě. Lidské střevo je ale z mikrobiologického hlediska nejlépe prozkoumané prostředí na Zemi. Máme v něm největší šanci je objevit. Třem dosud objeveným větvím rodokmenu života se říká bakterie, archea a eukaryota. Poslední zmíněná větev jsou organizmy s buněčným jádrem. Patříme do ní i my, lidé.
Zbylé dvě větve jádro nemají. Archea jsou známějším bakteriím velice podobná. Na rozdíl od nich však mají jinou buněčnou membránu nebo enzymy starající se o překlad a přepisování DNA. Vědci je objevili teprve na konci sedmdesátých let minulého století.
Všechny tři větve jsou si jen málo příbuzné. Jejich společný předek musel žít těsně po vzniku života na Zemi. Mohl ale mít i další potomky, o nichž dosud nic nevíme. V časopise Biology Direct to tvrdí Philippe Lopez a Eric Bapteste z Univerzity Pierra a Marie Curieových společně se Sébastienem Halarym z Montrealské univerzity.
Najít a přečíst DNA neznámého organizmu je snadnější než objevit samotný organizmus. Biologové jsou zavaleni geny neobjevených mikrobů, jejichž buňky ještě nikdy nikdo neviděl. Jak bakterie, tak archea mají navíc zvyk si navzájem vyměňovat kousky DNA. Nejznámější příklad takových obchodů je šmelení s geny poskytujícími odolnost vůči antibiotikům. Je jich ještě ale daleko víc.
Lopez, Bapteste a Halary vybrali 86 rodin genů, s nimiž se obchoduje jen velice málo. Pak prohledali databáze DNA mikrobů z lidských střev. Snažili se najít geny z těchto rodin, které vypadají, jako by nepatřily ani bakteriím, ani archeím. Objevili jich asi osmdesát tisíc.
Známým úsekům DNA se podobaly asi z šedesáti procent. Stejně málo se navzájem podobají stejné geny bakterií a archeí nebo třeba geny bakterií a eukaryot. Mohlo by to mít dvě vysvětlení. Buď opravdu existuje nějaká dosud neznámá čtvrtá doména života, nebo jsou mikrobi rozmanitější, než to dosud vypadalo. Které z nich je správné, uvidíme teprve časem.
