Debata kolem klimatických změn se čím dál více politizuje. "Popírači" i "alarmisté" jsou zakopáni ve svých ideologických pozicích, ale na pozadí jejich šarvátek se svět prokazatelně mění – ať už tyto změny interpretuje, kdo chce, jak chce.
Mnohé druhy rostlin a živočichů posledních čtyřicet let mění areál svého rozšíření a postupně se přesouvají směrem od rovníku k pólům a do vyšších nadmořských výšek. Tento proces není jednotný, u každého druhu probíhá jinak a je ovlivněn řadou faktorů, celkový trend je však nepochybný.
K tomuto zjištění dospěl tým britských a tchajwanských vědců, který prošel odbornou literaturu publikovanou na toto téma v posledních letech a výsledky shrnul v aktuálním čísle časopisu Science.
Posun k pólům probíhá třikrát rychleji a do vyšších nadmořských výšek dvakrát rychleji, než se dosud soudilo. A změny jsou tím výraznější, čím více se v konkrétní oblasti otepluje. Biologické druhy se do vyšších zeměpisných šířek přesouvají průměrnou rychlostí 17 kilometrů za deset let (20 centimetrů za hodinu) a do vyšších nadmořských výšek rychlostí 12 metrů za deset let.
Tyto údaje samozřejmě nevypovídají nic o konkrétních druzích. Rozdíly mezi nimi jsou značné. Některé se přesunují výrazně rychleji, například drobný pták cetie jižní se ve Velké Británii posunul k severu o 150 kilometrů. Jiné druhy se naopak stěhují pomaleji nebo areál svého rozšíření vůbec nemění. Zpravidla totiž nereagují na oteplování jako takové, ale na sekundární faktory, které jsou klimatickými změnami ovlivněny – například na výskyt patogenů nebo na změny ve vlhkosti půdy.
Některé druhy utíkají před zhoršujícími se podmínkami, jiné naopak svůj areál rozšiřují s tím, jak se pro ně dosud neobyvatelná místa stávají vhodnými k životu. Na probíhající klimatické změny tak některé organismy doplatí, jiné na nich vydělají.
