Při hledání nejúčinnějších postupů pro boj s infekčními chorobami bychom neměli zapomínat na roli vzájemných vztahů mezi patogeny, upozorňuje nová studie interakcí mezi parazity v hostitelově těle.
Při studiu parazitů se zpravidla vědci zaměřují na vztah mezi ním a jeho hostitelem. Jenomže situace je zpravidla složitější a do hry vstupují další parazité. Těch je ostatně na světě více než všech ostatních typů organismů dohromady.
Tým britských a argentinských vědců studoval vzájemné vztahy mezi čtyřmi mikrobiálními parazity napadajícími divoce žijící hraboše. Vědci je sledovali po dobu pěti let, odebrali více než šest tisíc vzorků. Zjistili, že napadení jedním parazitem může ovlivnit odolnost hostitele vůči další infekci jak pozitivně, tak negativně.
Například infekce virem planých neštovic u hrabošů zvyšuje citlivost vůči různým bakteriálním infekcím. Naopak napadení bakterií rodu Anaplasma zvýšila odolnost hrabošů vůči jinému parazitovi, který je pro změnu chrání před dalším potenciálním útočníkem.
Pokud například mezi sebou soupeří dva paraziti napadající červené krvinky, může být nákaza tím mírnějším z nich výhodná, protože hostitele ochrání před mnohem těžším průběhem infekce agresivnějším druhem.
Autoři výzkumu publikovaného v Science proto varují před izolovaným pohledem na jednotlivé parazity a patogenní mikroorganismy. Komplexní pohled může notně zlepšit naše pochopení infekcí a vést k novým léčebným postupům. Lze totiž předpokládat, že podobně složité vztahy nepanují jen u hrabošů, ale i u člověka a jeho parazitů.
