Dešťů a krupobití by zřejmě bylo mnohem méně, kdyby atmosféra nebyla plná neviditelných bakterií. Překvapivě často fungují jako kondenzační jádra pro ledové krystalky. A co víc - jejich vzniku aktivně napomáhají.
Pro vznik srážek je důležitá přítomnost kondenzačních jader, na nichž se v atmosféře shlukují molekuly vody. Tuto roli plní mikroskopická zrnka písku a další nečistoty, které vzdušné proudění díky jejich nízké hmotnosti vynese do výšek, v nichž se tvoří oblačnost.
Ukazuje se však, že kromě neživých částeček přispívají ke vzniku srážek i bakterie. A jsou v tom dokonce efektivnější. Mikrobiologové zkoumali ledové kroupy. Postupně nechávali odtávat jednotlivé vrstvy ledu a zjišťovali, kolik je v něm bakterií. Ukázalo se, že nejvíce jich je uprostřed. Nefungují přitom pouze jako pasivní kondenzační jádra.
Nejlépe prozkoumaná je v tomto směru bakterie Psuedomonas syringae, která parazituje na rostlinách. "Má gen pro bílkovinu ve své vnější membráně, která na sebe váže molekuly vody a nutí je k pravidelnému uspořádání, takže slouží jako velmi efektivní kondenzační jádro usnadňující vznik ledových krystalů," vysvětluje Brent Christner z Louisiana State University.
Zatímco neživá prachová částice slouží jen jako podklad pro shlukování molekul vody, bakterie jim "říkají", jak se mají poskládat, takže ledové krystalky se mohou tvořit už při teplotě 2 °C.
Bakterie tak zvyšují množství srážek a napomáhají tvorbě oblačnosti, která odstiňuje sluneční záření. Jejich vliv na světové klima i na aktuální počasí je tak zřejmě mnohem větší, než bychom od tak nepatrných stvoření očekávali.
