Smutné opice. Znají deprese?

Opice sklánějící hlavu a svěšující ramena je zjevně smutná. Zmocnila se jí pouhá melancholie, nebo prožívá depresi srovnatelnou s těmi, které potkávají moderního člověka? Tuto otázku si položil tým čínských a amerických vědců, kteří analyzovali chování tisícovky makaků dlouhoocasých žijících v zajetí v Su-čou v provincii Ťiang-su v Číně.

Ve svých závěrech, které publikoval časopis Scientific Reports, identifikovali vědci u padesátky makaků, tedy u jednoho až dvou jedinců v jedné sociální skupině čítající 17 až 22 opic, následující známky deprese: zhroucený a skleslý tělesný postoj, pokles zájmu o potravu a sex a minimální komunikace a spolupráce s ostatními zvířaty. Píše o tom francouzský deník Le Monde.

Autoři připisují tyto chronické příznaky stresu a spatřují v tom sociální kořeny. "Podobně jako je tomu v mnoha moderních lidských společnostech, jsou omezené zdroje, které tvoří základ sociálního soupeření vedoucího k tlaku (jde například o potravu či sex), rozdělovány nerovnoměrně mezi různé sociální třídy." Ten, kdo je ovládán, může propadnout depresím, soudí.

Makak dlouhoocasý je velmi společenské zvíře. Vědci již prokázali, že jedinec izolovaný od ostatních ve své skupině může vykazovat známky podobající se depresi. Tyto faktory však podle studie neprokazují nezvratně možnost psychického onemocnění.

Aby bylo možné hovořit u člověka o depresi, je třeba, aby tento stav vykazoval mnohačetné a jasně charakterizované známky narušení nálady, které se vyskytují téměř trvale po dobu nejméně dvou týdnů a významným způsobem narušují citový, sociální a profesionální život postižené osoby.

Podle výzkumu realizovaném v roce 2005 francouzským Národním ústavem pro prevenci a výchovu ke zdraví zažilo v roce předcházejícím anketu depresi téměř osm procent Francouzů ve věku od patnácti do pětasedmdesáti let. Předpokládá se, že 19 procent obyvatel země galského kohouta ve věku od patnácti do sedmdesáti let prožilo nebo prožije za svůj život depresi, uzavřel Le Monde.

Podle přednosty pražské Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jiřího Rabocha prožije deset až patnáct procent lidí v životě nějakou formu deprese. Ženy onemocní dvakrát častěji než muži. Počet depresivních pacientů psychiatrických ambulancí se v posledních deseti letech zdvojnásobil a zároveň se snížil věk nemocných. Deprese nejčastěji začínají ve věku kolem třiceti let.