V sedmdesátých letech minulého století přišel slavný izraelský evoluční biolog Amotz Zahavi s hypotézou mafie. Ptáci se podle ní starají o mláďata kukaček, poněvadž kdyby to nedělali, zničili by jim paraziti celou snůšku. Trojice vědců teď dala jeho teorii matematickou podobu.
Představte si, že chodíte do třetí třídy. Každé ráno vás cestou do školy zastaví velký zlý uhrovatý šesťák. Chce po vás vaši svačinu, jinak vám vysype aktovku do popelnice. Můžete to ohlásit učitelce, ale pak budete za práskače. Nebo mu můžete svačinu dát - stejně je hnusná, jen chleba s hermelínem. Jenže co když jeden den místo něj dostanete štrůdl? Kdy se cena pověsti práskače vyrovná ceně svačiny? Jakou škodu vám v porovnání s nimi způsobí vysypaná aktovka? Podobné problémy řeší majitelé barů, které navštěvuje mafie vybírající výpalné.
Analogicky jsou na tom i ptáci, v jejichž hnízdech se objeví kukaččí vajíčko, respektive vajíčko jiného ptačího druhu, který se rozmnožuje podobným způsobem jako kukačky. Mezi ptačími druhy je jich okolo jednoho procenta. Počítá se k nim i americký vlhovec hnědohlavý.
Klade svá vejce do hnízd jiných druhů ptáků, například lesňáčka lejskovitého. Když je nezkušený lesňáček najde, vyhodí je z hnízda. Za to se mu ale vlhovec pomstí. Počká na nestřežený okamžik a zničí celou jeho snůšku. Příště už si hostitel odpor rozmyslí. Podobně jako vlhovec se chová spousta dalších parazitů.
Ptačí Palermo
Maria Abou Chakraová a Arne Traulsen z německého institutu Maxe Plancka s Christianem Hilbem z americké Harvardovy univerzity důkladně prozkoumali šance hostitelů a parazitů. Navázali tak na teorii Amotze Zahaviho, který v sedmdesátých letech napsal, že by se kukačky a další parazitičtí ptáci mohli ke svým hostitelům chovat jako mafie vybírající výpalné. Jako prostředek k výzkumu hnízdního parazitizmu si vědci zvolili matematické modelování. Výsledky svého bádání zveřejnili v časopise Scientific Reports.
Hypotéza mafie zní přesvědčivě, jenže prokázat ji je obtížné. Z matematického pohledu podle Chakraové, Traulsena a Hilbeho funguje, pokud jsou splněny dvě podmínky.
První zní, že hostitel musí být schopen učení. Podle druhé musí parazit navštěvovat stejné hnízdo víc než jednou."Pro hostitele je nejlepší cizí vejce z vlastního hnízda odstranit. Pokud ale potkají mstivého parazita, který jejich hnízdo zničí, je nejvýhodnější se přizpůsobit a parazitické vejce přijmout," prohlásila Chakrová.
Marná snaha
V nejjednodušším modelu, který vědci vymysleli, mohl parazit naklást do hnízda hostitele jen jedno vejce. Ten se mohl rozhodnout, jestli ho vyhodí nebo přijme. Je to zjednodušení, protože parazité obvykle kladou víc vajec, z nichž každé může být buď přijato, nebo zničeno. Model se ovšem dá modifikovat, aby byl věrnější. "Biologové upřednostňují komplexní model, protože se víc blíží realitě," uvedla Chakrová. "My jsme ale došli u obou modelů ke stejným závěrům: dynamika interakcí mezi hostitelem a parazitem je cyklická."
To znamená, že ani hostitel ani parazit nemohou vyhrát. Mafiánské chování stojí parazity čas a energii. Dokud je mezi nimi mafiánů hodně, vyplatí se hostitelům přijímat jejich vajíčka bez námitek.
Jenže pak se mafiánům nevyplatí chovat se jako mafiáni, takže jich začne ubývat. Hostitelé, kteří podstoupí riziko vyhození kukačky, získají výhodu. Podíl odvážných hostitelů poroste. Mafiánské chování se začne pro hostitele znovu stávat nutností. A tak pořád dokola.
