Biodiverzita
V Amsterdamu údajně žije více živočišných druhů než na venkově
06.11.2016 14:12
Tuleni, kteří vystrkují nos z vod malebných amsterdamských kanálů? Podle expertů se dnes nizozemská metropole může pochlubit mnohem širší biodiverzitou, než nabízí rovinatý a monotónní venkov Nizozemska.
V Amsterdamu s jeho osmi sty tisíci obyvateli a miliony turistů žije na nejrůznějších místech nejméně deset tisíc živočišných druhů. Jsou tu savci, jako je hraboš severský, veverka červená, liška a pták moták pochop, ale také nové druhy netopýrů a motýlů a od roku 2012 dokonce i tuleň.
Tuleň obecný se skvrnitým tělem připlouvá do amsterdamských kanálů ze Severního moře. Ti, kdo mají štěstí, mohou někdy pozorovat i šedého tuleně, který je větší a má šedé a bílé skvrny, a někdy dokonce i sviňuchu.
Jen v metropoli, která má sedm různých biotopů, žije čtvrtina všech živočišných druhů zjištěných na území Nizozemska. Z nich je tři sta chráněno.
"Biodiverzita v Amsterdamu se v posledních desetiletích značně rozrostla, na rozdíl od celostátní a mezinárodní tendence," uvádí radnice metropole na svých internetových stránkách. A to do té míry, že je dnes mnohem větší než na venkově, uvádí Geert Timmermans, šéf projektu Architektura krajiny a ekologie.
V městském prostředí stejně jako jinde se rovněž projevuje příroda. "Přizpůsobuje se a využívá nových příležitostí," konstatuje Jelle Reumer, bývalý ředitel muzea přírodních dějin v Rotterdamu a profesor paleontologie v Utrechtu.
Některé živočišné druhy se vyvíjejí, jiné jsou ohroženy vyhynutím. A v podstatě, byť je vymírání pand nebo nosorožců smutné, to není pro ekosystém žádný problém, prohlašuje s vědomím, že to může některé lidi šokovat.
Vymírání druhů
"Je normální, že živočišné druhy vymírají. V celé geologické historii bylo více vyhynulých druhů než je dnes živých druhů. Každý druh je výsledkem jisté evoluce, která může trvat milion let," říká.
V budoucnosti by měly ve městech vznikat mnohé druhy, z hlediska geologického času ještě velmi mladé," zdůrazňuje Reumer.
Budovy nahradily holubům útesy a v teple města, kde je až od deset stupňů tepleji, se daří smokvoním a jednomu druhu kobylek, dodává.
Někteří experti však popírají, že by města nabízela bohatší přírodu než venkov. "Biodiverzita je složitý pojem: v arktickém regionu je slabší než v tropických lesích, ale je jedinečná. Stejně to platí o městu i o venkovu," zdůrazňuje Martin Poot z nizozemského státního statistického úřadu.
Podle nizozemské odbočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) jsou v osídlených oblastech škody, které napáchají lidé, zřejmě menší: živočišná populace od devadesátých let ve městech klesla o třicet procent, zatímco na venkově o čtyřicet procent.
Na venkově vyvolalo průmyslové zemědělství ve velkém rozsahu od šedesátých let vyhynutí dvou třetin volně žijícího ptactva, už jen vzácně se dnes vyskytuje jeřáb, vodouš či skřivan.
Lidé mění venkov v zemědělskou poušť tvořenou kukuřicí, kravami a jedním druhem trávy, ničí přirozené prostředí znečišťováním a nadměrným využíváním zdrojů, zdůrazňuje Reumer.
Podle Mezinárodního svazu na ochranu přírody (IUCN) je dnes téměř 24 tisíc živočišných druhů ohroženo vyhynutím. Pokud jde o jednotlivé druhy, je to každý čtvrtý savec, každý osmý pták a každý třetí obojživelník.
"Člověk je jediným druhem, který může přemýšlet o tom, co se děje. Ještě není pozdě," připomíná Reumer.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.