Náklady na záchranu druhu nosorožce severního bílého umělou reprodukcí se odhadují na miliony amerických dolarů, tedy desítky milionů korun. Základem metody, které ještě v případě nosorožců nebyla nikdy aplikována, je umělé oplodnění vajíček odebraných ze samic a odnošení embrya náhradní matkou příbuzného nosorožce jižního bílého. Řekl to vedoucí mezinárodních projektů dvorské zoo Jan Stejskal.
Poslední dvě samice nosorožce severního bílého Nájin a Fatu, které patří k ZOO Dvůr Králové, žijí nyní v keňské rezervaci Ol Pejeta. Poslední na světě žijící samec Sudán uhynul na stáří a nemoc v pondělí. Kvůli zhoršení zdravotního stavu ho museli ošetřovatelé v Keni utratit. Nájin se narodila v roce 1989 ve Dvoře Králové, jejím otcem byl Sudán. Fatu je dcerou Nájin, na svět přišla ve Dvoře Králové v roce 2000.
Na projektu záchrany druhu nosorožce severního bílého spojili síly odborníci ze ZOO Dvůr Králové nad Labem a rezervace Ol Pejeta s vědci z IZW Berlín, z instituce Avantea z italské Cremony a z Kenya Wildlife Service. "V dohledné době se pokusí vůbec poprvé odebrat vajíčka severním samicím žijících v Ol Pejetě. Poté se pokusí o jejich oplodnění semenem uchovaným ze samců a následné vložení embrya do příbuzných samic bílého jižního nosorožce jako náhradních matek," uvedl Stejskal.
Ředitel dvorské zoo Přemysl Rabas připomněl, že Sudán byl posledním nosorožcem bílým severním, který se narodil v divočině. "Jeho smrt je krutým symbolem lidské přezíravosti k přírodě a zarmoutila všechny, kdo Sudána znali," uvedl. Nejmodernější buněčné technologie však podle něj mohou být využity pro ochranu kriticky ohrožených zvířat. "Může to znít neuvěřitelně, ale s využitím nově vyvíjených technologií by dokonce i Sudán ještě mohl mít potomky," uvedl Rabas.
Součástí projektu na záchranu druhu je vývoj metod, následné pokusy, vkládání embryí do náhradních matek. Vrcholem by mělo být vytvoření reprodukčně funkční skupiny severních bílých nosorožců. "Je to však jediný způsob, kterým můžeme zachránit celý druh před vyhynutím," uvedl Stejskal.
Sudán, Fatu, Nájin a samec Suni byli ze Dvora Králové převezeni do Keni v roce 2009 jako poslední čtyři zvířata schopná reprodukce. Předpokládalo se, že africké podnebí a vegetace, tedy prostředí blízké tomu, v němž se tento druh přirozeně vyskytoval, poskytne čtveřici vhodnější podmínky pro rozmnožování. Od příjezdu do Ol Pejety byla zvířata ze Dvora pod nepřetržitým ozbrojeným dohledem a ošetřovatelé jim hned začali podávat doplňkové krmivo. Navzdory tomu, že bylo pozorováno opakované páření, žádná ze samic úspěšně nezabřezla.
V roce 2014 byly zahájeny přípravy na spojení Nájin a Fatu se samcem příbuzného nosorožce bílého jižního v naději, že by případné mládě, kříženec, v sobě nosilo alespoň část genů severního poddruhu. Ani tento pokus se nezdařil. Vyšetření obou samic později odhalilo, že ani jedna z nich už není schopna přirozené reprodukce a že jen jedna z nich by teoreticky mohla zabřeznout pomocí metod umělé reprodukce. Úhyn samce Suniho v říjnu 2014 odborníky utvrdil v tom, že je nutné najít jiné řešení záchrany druhu, tedy umělou reprodukcí.
