Amoniti, mořští hlavonožci, patřili před 65 miliony lety k nejhojnějším živočichům planety. Pak ale vyhynuli spolu s dinosaury a nezanechali přímé potomky. Rentgenové záření výkonného synchrotronu umožnilo rekonstruovat tvar jejich ústního ústrojí a zjistit, čím se živili.
Amoniti byli v druhohorách tak rozmanití a běžní, že je paleontologové a geologové používají k časovému zařazení geologických vrstev: podle nalezených druhů poznají, jak je ta která vrstva přibližně stará.
V období jury a křídy byli amoniti jedněmi z nejhojnějších druhů mořských živočichů.
Vědci přesto dosud nevěděli, čím se amoniti živili. Z dnes žijících druhů se jim na první pohled nejvíce podobá loděnka, která se živí mršinami mořských živočichů, ale evolučně jsou amonitům příbuznější jiné druhy hlavonožců. Ani z jejich jídelníčku však nelze na potravu amonitů jednoznačně usuzovat.
Francouzsko-americký vědecký tým nyní v časopise Science zveřejnil výsledky výzkumu anatomie ústního ústrojí amonitů, které do otázky jejich jídelníčku vnáší trochu světla. Vědci zrentgenovali fosilie tří amonitů zářením vydávaným elektrony urychlenými na vysokou energii ve výkonném synchrotronu, protože jiným způsobem nebylo možné získat tak podrobné a ostré snímky.
Podařilo se jim rekonstruovat 3D podobu ústního ústrojí a objevili i zbytky potravy. Na snímcích jsou vidět čelisti i takzvaná radula - jakýsi rohovitý "jazyk" plný ostrých zoubků, který mají i dnešní měkkýši.
Rekonstrukce ústního ústrojí amonitů, kterou umožnilo rentgenové záření produkované výkonným synchrotronem.
Tvar ústního ústrojí napovídá, že se amoniti živili zooplanktonem - drobnými živočichy vznášejícími se ve vodním sloupci. Potvrzuje to i nález korýšů a měkkýšů nalezených na radule.
Katastrofa na konci křídy před 65 miliony lety, pravděpodobně srážka Země s obřím asteroidem, vyhubila nejen dinosaury, ale zasáhla mimo jiné i mořský zooplankton. Amoniti na to zřejmě doplatili. Vyhynuli, protože z oceánů náhle zmizel hlavní zdroj jejich potravy.
