Paleontologové odhalili, komu byla příbuzná dvě podivná zvířata z Jižní Ameriky. Dlouho se to nedařilo, poněvadž jejich kosti byly matoucí a DNA nebylo možné získat v dostatečném množství.
HMS Beagle byla osmadvacetimetrová briga královského námořnictva vybavená deseti děly. Admiralita ji využívala k průzkumným výpravám. Absolvovala tři. Té nejslavnější, mezi lety 1831 a 1836, se zúčastnil biolog Charles Darwin. Když Beagle kotvila v Montevideu, vydal se na břeh, poněvadž se mu doneslo, že se v okolí našly staré kosti neznámých zvířat. Podařilo se mu za osmnáct pencí koupit lebku bizarního tvora, který vypadal jako kříženec hrocha a nosorožce. Později dostal jméno Toxodon. Žil v období před 2,6 miliony až 16 500 lety.
Za tři měsíce objevil Darwin pozůstatky dalšího zvířete. Tentokrát připomínalo velblouda bez hrbu, zato s chobotem. Paleontologové mu říkají Macrauchenia. Po zemi běhalo téměř sedm milionů let. Naposled se dalo potkat možná před pouhými deseti tisíci lety.
Časem našli paleontologové v Jižní Americe ještě množství dalších kuriózních savců. Snaha zařadit je do našeho rodokmene vycházela dlouho naprázdno.
Nikdo nevěděl, jestli patří do příbuzenstva koní, nosorožců a tapírů, nebo jsou bližší sirénám a slonům. Podle kostí se problém nedal vyřešit a DNA se nepodařilo získat v množství dostatečném pro sestavování rodokmenů. Gordický uzel rozsekla až skupina vědců v čele s Fridem Welkerem z Institutu Maxe Plancka v Lipsku. V časopise Nature tvrdí, že minimálně Toxodon a Macrauchenia byli příbuzní koním, nikoli slonům.
Zjistili to na základě rozboru proteinů z kostí zvířat. Bílkoviny jsou řetězce menších stavebních dílů, aminokyselin. Zvířata, v jejichž proteinech je pořadí aminokyselin podobnější, jsou si příbuznější. Vědci si myslí, že první příbuzní Toxodona a Macrauchenie přišli ze Severní Ameriky před asi šedesáti miliony let. Bylo to krátce po dosud ne úplně vyjasněné události před šestašedesáti miliony let, která vyhubila všechny dinosaury až na ptáky.
