Symbióza může nabývat neuvěřitelných podob. Jednou z nich je trojstupňový systém objevený u vlnatek – drobného hmyzu z řádu polokřídlých, který parazituje na rostlinách. Nedobré zkušenosti s nimi mají například pěstitelé pokojových rostlin.
Vlnatky mají v těle zvláštní orgán, který slouží jedinému účelu: jeho buňky poskytují domov symbiotické bakterii Tremblaya. Na tom by nebylo nic moc překvapivého. Zajímavější je, že v této bakterii žije další bakterie, Moranella. A všechny tři organismy spolupracují na výrobě některých molekul, které vlnatka nezbytně potřebuje k životu. Každý z nich disponuje několika enzymy, které chybí zbylým dvěma. A teprve s kompletní sestavou enzymů může proběhnout kompletní sled potřebných biochemických reakcí. Informuje o tom časopis Current Biology.
Živočichové nejsou schopni vyrábět z jiných organických látek deset z dvaceti aminokyselin, které nezbytně potřebují coby základní stavební jednotky bílkovin. Totéž platí o některých vitaminech. Musí je proto přijímat v potravě už hotové nebo se spolehnout na pomoc symbiotických bakterií. V rostlinné potravě vlnatek všechny potřebné látky nejsou, spolupráce s bakteriemi pro ně proto představuje jediné řešení.
Symbióza s bakteriemi je mezi živočichy běžná. Přežvýkavci by bez nich například nebyli schopni strávit spasenou trávu. I v lidských střevech žijí miliardy bakterií, které nám pomáhají trávit potravu a podílejí se na rozvoji imunitního systému. Na oplátku jim poskytujeme stabilní životní prostředí (pokud se zrovna neléčíme antibiotiky) a pravidelný přísun potravy. U žádného živočicha však dosud nebyly známy tři úrovně této spolupráce.
Záleží však na úhlu pohledu. I naše buňky jsou totiž výsledkem symbiózy, k níž došlo v dobách, kdy na Zemi žily pouze jednobuněčné organismy. Například mitochondrie, zodpovědné za výrobu energie v buňkách, byly kdysi samostatné organismy, které se přestěhovaly do cizích buněk a sžily se s nimi natolik, že už dnes nejsou schopny samostatné existence.
