Jak se do Evropy dostalo zemědělství? Okoukali původní lovci a sběrači novou životní strategii od sousedů na východě, nebo jim rovnou ustoupili z cesty? Nová studie naznačuje, že pravda může ležet někde uprostřed.
Není pochyb o tom, že zemědělství do Evropy přišlo z Blízkého východu, jedné z jeho kolébek. Dosud však nepanuje shoda na tom, zda se šířila pouze kulturní znalost, kterou původní obyvatelé Evropy přejali, nebo zda zemědělci fyzicky kolonizovali nová území a buď splynuli s původním obyvatelstvem, nebo ho vytlačili.
V poslední době přibývá důkazů na podporu teorie, že nešlo jen o pouhé šíření nové kultury. Do diskuse archeologů, antropologů a jazykovědců totiž stále častěji promlouvají genetici.
ČTĚTE TAKÉ: První evropští zemědělci vytlačili lovce a sběrače
Studie britsko-francouzsko-italského týmu genetiků zveřejněná v časopise PLoS Biology nyní nabízí nová data pro rekonstrukci událostí, k nimž v Evropě došlo před téměř deseti tisíci lety.
Vědci zkoumali rozmanitost chromozomů Y evropských mužů a přišli s tvrzením, že původ více než 80 % z nich lze vysledovat do oblasti Blízkého východu. Analýza genů, které se dědí pouze v mateřské linii (tzv. mitochondriální DNA) naopak už dříve odhalila i genetické dědictví původních lovců a sběračů.
Zdá se tedy, že původní evropští muži po příchodu zemědělců z větší části zmizeli ze scény a jejich ženy navázaly vztahy s nově příchozími. Tehdejší události si nelze představovat jako rychlý vpád cizáckých hord, šlo o dlouhodobý proces. Zůstává však mnoho neznámých, takže různé interpretace genetických dat jsou stále možné.
Foto: Jan Zatorsky
