Robotický průzkumník Spirit už sice navždy uvízl v písečné pasti, to mu však nebrání pokračovat ve výzkumu. Nyní na první pohled poněkud překvapivě pomůže astronomům lépe poznat jádro Marsu.
Spirit zapadl loni v dubnu. NASA se dlouho pokoušela o jeho vyproštění, na Zemi dokonce postavila jeho věrnou kopii, na níž zkoušela, jaké manévry by v jemném substrátu dokázaly vozítko vyprostit. Marně. Letos v lednu proto záchranné akce skončily a robot se proměnil v nehybnou výzkumnou sondu.
ČTĚTE TAKÉ: Spirit na Marsu dojezdil, pokus o vyproštění selhal
Zmrzačený Spirit na Marsu učinil další „vodní" objev
Spirit natočil solární panely ke slunci a jeho operátoři doufají, že nasbírá dostatek energie, aby se v plné síle dočkal marsovského jara. Jelikož se už po povrchu Marsu nepohybuje, sledování jeho rádiového signálu astronomům poskytuje informace o pohybu celé planety. Mars obíhá kolem Slunce a otáčí se kolem vlastní osy. Oběžná dráha kolem Slunce je detailně známa, ale signál může poskytnout cenné informace o rotaci Marsu a zprostředkovaně o jádru planety.
Kolébající se Mars
Planeta se neotáčí zcela hladce, osa rotace mírně kolísá - podobně jako roztočená dětská káča, když ztrácí rychlost. Toto „kolébání" je však velmi pomalé, jeden cyklus trvá asi 170 tisíc let. Měření proto musí být velmi citlivé, aby i krátká časová řada dat poskytla spolehlivé údaje o rozsahu tohoto pohybu.
Vědci využijí Dopplerův jev, který je možno měřit s obrovskou přesností. Když se Spirit na Marsu od Země vzdaluje, vlnová délka rádiového signálu se mírně prodlužuje. A naopak, při přibližování Spiritu k Zemi se mírně zkracuje. Dopplerův jev využívají i policejní radary měřící rychlost aut a jeho akustickou podobu zná každý, kolem koho někdy projela houkající sanitka: Když se blíží, tón sirény stoupá, když nás mine, výška tónu klesá.
Astronomové jsou schopni oddělit tu část Dopplerova jevu, za kterou je zodpovědné právě „kolébání" osy rotace, od efektu způsobeného vlastní rotací a relativním pohybem Marsu vůči Zemi.
Z charakteru rotace je možné odhadnout, zda je jádro planety pevné nebo roztavené. (Tak jako se vajíčko natvrdo točí jinak než vajíčko syrové.) Roztavené jádro je elektricky vodivé a je zdrojem silného magnetického pole. Jeho pozůstatky už sondy na Marsu naměřily, ale není jasné, zda jde pouze o dozvuky dávné minulosti, nebo si alespoň část jádra udržela tekutou konzistenci dodnes.
Měření rotace umožní určit také moment setrvačnosti Marsu. Spolu se znalostí velikosti a hmotnosti planety to pomůže odhadnout velikost a hustotu jádra, což zase napoví leccos o jeho chemickém složení.
Foto: NASA
