Napětí kolem snižování rozpočtu Akademie věd roste. Její bývalý předseda Václav Pačes dnes prohlásil, že za současným děním může být snaha připravit akademii o majetek. A Svaz průmyslu a obchodu pro změnu akademii vyzval, aby zvýšila efektivitu své práce a prokázala její rentabilitu.
Server Novinky.cz dnes uvedl, že podle Václava Pačesa je za současným děním snaha nejmenované banky získat hlavní budovu akademie na Národní třídě v Praze. Bývalý předseda této vědecké organizace však říká, že ho server necitoval zcela přesně. „Je pravda, že kdysi byl velký tlak na akademii, aby se budovy vzdala. A je otázka, jestli to dál netrvá. Protože pro nás je naprosto nelogická náhlá snaha Akademii věd likvidovat," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ Pačes. Podle něj může být zájem o majetek akademie jedním z vysvětlení aktuální situace.
Vláda v pondělí rozhodla, že Akademie věd bude mít příští rok o 1,03 miliardy nižší dotaci ze státního rozpočtu a do roku 2012 má nynější zhruba pětimiliardový přísun financí z rozpočtu klesnout téměř na polovinu.
ČTĚTE TAKÉ: Válka o peníze na českou vědu se přiostřuje
Bývalý předseda akademie také uvedl, že vláda o dotacích rozhodla nekompetentně. „Z 24 miliard šest miliard putuje na určité projekty do aplikovaného výzkumu, které ale nepřinesly naprosto žádný výsledek. A tyto peníze se tam dávají znovu. Je to lití peněz do černých děr," řekl Pačes serveru Novinky.cz.
Spor o efektivitu výzkumu
Svaz průmyslu a dopravy ČR dnes Akademii věd vyzval, aby zvýšila efektivitu a doložila, jak budou využity výsledky její činnosti. Vzhledem k tomu, že Akademie věd je financována zejména z daní občanů a firem, považuje svaz za legitimní nastolení otázky efektivity a využitelnosti výsledků činnosti akademiků, uvádí se v prohlášení svazu.
Podle svazu si Akademie věd nechce uvědomit současnou ekonomickou situaci, nereflektuje dopady krize a trvá na navyšování rozpočtu. Předseda akademie Jiří Drahoš však v úterý na mimořádném zasedání Akademického sněmu prohlásil, že jím vedená organizace si nutnost šetřit uvědomuje a s určitým omezením by se smířila. Dvacetiprocentní škrty s výhledem na další útlum financování však považuje za likvidační.
Akademii věd vadí především metodika, jaká byla při rozdělování peněz použita, a skutečnost, že například rozpočet na výzkum spadající pod ministerstvo průmyslu a obchodu se naopak zvýšil, aniž by přinášel odpovídající výsledky.
Prezident svazu Jaroslav Míl uvedl, že svaz nezpochybňuje význam základního výzkumu, ale požaduje zjištění, jaký vědecký výzkum bude využit v horizontu pěti až deseti let, a fakta o rentabilitě. Podpora aplikovaného výzkumu podle Svaz průmyslu a dopravy přináší výsledky v kratším čase než výzkum základní.
Akademie věd oponuje, že takové uvažování je krátkozraké, protože aplikace se bez kvalitního základního výzkumu neobejdou a konkrétní praktické výstupy často nelze předem plánovat. „Řečeno ekonomickou terminologií: není důležité, aby se dnes vyrábělo naplno. Důležitá je pravděpodobnost, že to bude možné i zítra," prohlásil na úterním sněmu Jiří Drahoš.
ČTĚTE TAKÉ: Nositel Nobelovy ceny v Praze obhajoval základní výzkum
Foto: ČTK, Jan Zatorsky
