Štěstí jako fenomén zkoumají vědci oficiálně od roku 1984, kdy vznikla v Rotterdamu mezinárodní databáze výzkumu o štěstí. Na co přišli? Třeba na to, že pokud máte kamaráda, který je šťastný, blíž než kilometr od vás, budete sám hned o 25 procent šťastnější.
Štěstí je nakažlivé, vyplývá ze studie vědců z amerického Framinghamu. Jejich výzkum ukazuje, že štěstí není individuální zkušenost, ale velmi záleží na štěstí kamarádů a blízkých lidí. "Lidé obklopeni šťastnými lidmi jsou sami šťastnější," uzavírají studii, kterou zveřejnil British Medical Journal.
Kanadští vědci zase zkoumali, čím se šťastné děti liší od těch méně šťastných. Ukázalo se, že jsou šťastnější, pokud cítí, že jejich život má smysl a hodnotu, a pokud jsou součástí hlubokých a kvalitních vztahů. O poznání šťastnější jsou děti méně stydlivé a společenské. Naopak se ukázalo, že například náboženství - chození do kostela, modlení se či meditace - má na pocity dětí velmi malý vliv.
Kolik berou Novákovi?
Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš... A platí to i naopak. Peníze samy o sobě pro štěstí nestačí. Podle společného výzkumu sociologů z Pensylvánie a Harvardu není důležitá samotná cifra na výplatní pásce, ale mnohem podstatnější je srovnání příjmů rodiny s okolím. "Jsme šťastní, pokud nemáme výrazně méně než Jonesovi," vychází z výzkumu. V Česku si dosaďte třeba Novákovy.
*Jsou lidé, kteří měli štěstí, opravdu šťastní?
*Co znamená "absolutní štěstí"?
*Je možné být šťastný ve vězení?
*Co se děje v těle, když se zalykáme štěstím?
*Jak je pro štěstí důležité míti partnera?
*Jak na svou největší životní "kliku" vzpomíná žena, která nenastoupila do letadla, které se zřítilo, a žena, která jen o fous přežila železniční neštěstí ve Studénce?
Odpovědi na tyto a mnohé další otázky najdete v pondělním vydání časopisu Týden.
Foto: Jan Schejbal
