Tkáně v laboratoři
Biologové vypěstovali nový druh kmenových buněk

Lidské tělo se skládá asi ze dvou stovek buněčných typů - příklad je třeba nervová buňka nebo svalová. Na začátku vývoje se jakákoliv buňka může stát kterýmkoliv typem. Jakmile to udělá, uzavře si ale cestu zpět. To se lékařům nehodí.

Kdybychom dokázali připravit buňky, které se dovedou přeměnit v jakýkoliv typ podle naší vůle, otevřeli bychom si dveře k léčení všelijakých zranění. Mohli bychom se také naučit pěstovat nové orgány místo poškozených. Buňkám, které mají potenciál se změnit v různé buněčné typy, se říká kmenové (terminologie je ve skutečnosti trochu komplikovanější, ale to přenechme profesionálním biologům). Vědci s kmenovými buňkami posledních asi deset až patnáct let intenzivně experimentují. Jde to ovšem pomalu.

Mimo jiné i proto, že připravovat kmenové buňky a udržovat je při životě je obtížné. Nový typ kmenových buněk, jehož objev popsala v časopise Nature skupina vědců vedená Juanem Belmontem z kalifornského Salkova institutu, by mohl práci ulehčit. Dají se v laboratoři pěstovat snadněji. Vědci jim říkají "Regionálně selektivní pluripotentní kmenové buňky (rsPSCs = region-selective pluripotent stem cells)."

Vyrobili je totiž z obyčejných tělních buněk pomocí kombinace signálů, které řídí jejich prostorovou orientaci. Každá buňka v embryu potřebuje vědět, kde je nahoře, kde dole, kde vlevo a kde vpravo. Nebo lépe, kde bude hlava a kde nohy, a kde záda a kde břicho.

Když je přidali do upraveného neživotaschopného myšího embrya a nechali 48 hodin vyvíjet, začaly se měnit ve správné druhy tkání. Lidské kmenové buňky vyrobené konvenčním v současnosti nejpoužívanějším způsobem to nezvládly. Nový typ buněk bude zatím sloužit jen základnímu výzkumu bez praktického využití. Jejich studium by ale mohlo vést k průlomu v medicíně, a kdo ví - ve vzdálené budoucnosti snad i k nesmrtelnosti a věčnému mládí.