Je <span>čas k modlitbě</span>, upozorňuje mobil muslimy

Věda a technika
6. 4. 2009 14:46
Jakmile se slunce dostane do jednoho z kruhů, je čas k modlitbě.
Jakmile se slunce dostane do jednoho z kruhů, je čas k modlitbě.

Jakmile se slunce dostane do jednoho z kruhů, je čas k modlitbě.V islámských zemích svolává věřící k pěti každodenním povinným modlitbám muezzin. Jinde na světě si však muslimové musí čas na pravidelnou modlibu hlídat sami. Právě pro ně je určena poněkud neobvyklá aplikace do mobilu, vyvinutá v americkém Georgia Institute of Technology.

Islám svým vyznavačům přikazuje pět modliteb denně - za úsvitu, v poledne, odpoledne, za soumraku a v noci. Aplikace Sun Dial se má postarat o to, aby na žádnou z nich nezapomněli.

Muslimové jsou zvyklí využívat technologické vymoženosti při náboženských rituálnech odnepaměti. Po staletí jim například na cestách sloužil kompas k určení světových stran, aby se při modlitbě mohli obrátit směrem k Mekce.

Sun Dial na první pohled vypadá jako obyčejná animace, která na pozadí mešity zobrazuje putování slunce po obloze. Barva oblohy se přitom mění podle denní doby. Na displeji je však kromě toho vyznačeno ještě pět kroužků určujících čas vhodný k modlitbě. Jakmile se slunce do některého z nich dostane, displej se rozzáří a mobil vibracemi a melodií upozorní svého majitele.

Proč si autoři aplikace dávali práci s animací? Vždyť podobný účel by stejně dobře splnil obyčejný budík s pěti nastavitelnými časy. Program však vznikal ve spolupráci s muslimy, kteří si pohyb virtuálního slunce po displeji pochvalují. Je v duchu islámské tradice. Právě sledování polohy slunce je totiž odvěkým způsobem, jak čas modlitby stanovit.

Foto: Susan Wyche/Georgia Institute of Technology

Autor: - von -

Další čtení

ilustrační obrázek

Předstírají, přemýšlejí, pamatují: lidoopi překvapují vědce

Věda a technika
26. 4. 2026
ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ