Hackeři jsou nebezpeční nejen počítačům nebo bankovním kontům. Podle vědců z Massachusettské univerzity lze z implantátů vybavených bezdrátovým spojením nejen vytěžit informace o pacientovi, ale dokonce měnit chod přístroje. Tým vedený Williamem Maiselem vyzkoušel model takzvaného kardioverter-defibrilátoru, který je vybaven bezdrátovou komunikací. Podobných se dnes v Česku implantuje několik stovek ročně, ve Spojených státech již hlídají pravidelný rytmus téměř sta tisíc srdcí. „S trochou technických vědomostí a volně dostupnými programy jsme byli schopni získat z defibrilátoru informace,“ tvrdí Maisel. Jde například o jméno a evidenční číslo pacienta, záznam o chodu jeho srdce a případném zásahu přístroje, v některém případě i americkou obdobu rodného čísla, tedy číslo sociálního pojištění.
O něco obtížnější, ale díky absenci bezpečnostního kódování přesto proveditelný zásah představuje amatérské přeprogramování přístroje, které na základě pravidelných vyšetření běžně provádí lékař pomocí bezdrátového ovládacího modulu. „Dokázali jsme přístroji přikázat, aby spustil silný výboj,“ popisuje Maisel. Ten stimulátor použije ve chvíli, kdy dojde k vážné fibrilaci komor nebo velmi rychlé tachykardii. Pocit, který pacienti popisují jako „kopnutí do hrudníku“, má zachránit život; v případě zneužití by mohl zapůsobit přesně opačně.
Lékaři i bezpečnostní technici se však shodují, že zatím není důvod k panice. Vzhledem k dnes používaným technologiím se potenciální hacker musí dostat k pacientovi velmi blízko. Varování ale míří k výrobcům podobných implantátů počínaje kardiostimulátory přes kochleární implantáty až po stimulátory umožňující pacientům s poraněním páteře ovládat močení. V nich se totiž plánuje využívat bezdrátové technologie stále více a navíc s větším dosahem.
