Místo inkoustu kovy: tiskárna vytvoří obvody pro nositelné technologie

Věda a technika
21. 4. 2015 07:07
Chytrý náramek si brzo vytisknete.
Chytrý náramek si brzo vytisknete.

Na klasické inkoustové tiskárně je podle vědců z Purdueho univerzity v Indianě možné vyrobit pružné obvody z kapalných kovů. Věří také, že by se tímto způsobem mohla ve velkém začít vyrábět elektrická zařízení, která jsou součástí oděvů.

Výhodu použité metody vidí američtí inženýři především v ohebnosti výsledných obvodů. "Vodiče vyrobené z kapalného kovu se mohou natahovat a deformovat bez toho, aniž by se poškodily," uvádí na stránkách Purdueho univerzity Rebecca Kramerová, která se podílela na studii, jež 18. dubna vyjde v odborném časopise Advanced Materials.

Při pokusu vědci použili tuhou slitinu gallia a india, kterou rozpouštěli v etanolu za současného použití ultrazvuku. Tímto způsobem vznikly nanočástice, jež jsou dostatečně malé na to, aby mohly projít tryskami inkoustové tiskárny.

"Tento inkoust pak můžeme vytisknout na jakýkoli podklad. Etanol se odpaří pryč, takže nám na povrchu zůstanou jen kovové nanočástice," objasňuje výrobu Kramerová.

Aby konečný výrobek dobře vedl elektrický proud, musí se ještě nanočástice stlačit a vytvořit tak spojitou vrstvu. Ihned po vytisknutí je totiž pokrývá zoxidované gallium, které vodivosti zabraňuje a spoj by nefungoval.

"Tento proces nám nyní umožňuje tisknout pružné a natahovací vodiče na cokoliv, včetně elastických materiálů a látek," doplňuje Kramerová. Využití by takto vyrobené elektrické obvody mohly najít nejen v chytrém oblečení, ale i v takových oborech jako je například měkká robotika. Ta se svými tvary a konstrukční jednoduchostí snaží vycházet z živých systémů, například z pohybů chobotnic či hvězdic.

Začátky nositelné elektroniky se datují do poloviny sedmdesátých let, kdy se na americkém trhu objevily první hodinky s kalkulačkou. V současné době slaví úspěchy především brýle Google Glass a rozmanité druhy chytrých hodinek.

Autor: Kamila ŽihlováFoto: purdue.edu

Další čtení

ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ