Ani pěnový polystyren, ani křemičitý aerogel. Nejmenší hustotu mezi pevnými materiály má směs niklu a fosforu v poměru 93:7. I když jen díky tomu, že většinu objemu ve složitě uspořádané struktuře zabírá vzduch.
Nový materiál má hustotu pouhých 0,9 miligramu na centimetr krychlový. To je zhruba stokrát méně než pěnový polystyren. Není proto divu, že ho bez problémů udrží i jemné chmýří odkvetlé pampelišky.
Jemnou niklo-fosforovou síťovinu, v jejímž objemu tvoří 99,99 procenta vzduch, představili vědci z Kalifornské univerzity, laboratoří HRL a Kalifornského technologického institutu v časopise Science.
Dosavadní lehké materiály měly náhodné prostorové uspořádání (jako pěna s různě velkými bublinkami), což značně zhoršovalo jejich fyzikální vlastnosti, především pevnost. Nový materiál má naopak strukturu přesně definovanou.
Vědci při jeho výrobě použili tekutý fotopolymer, který tuhne působením UV záření. Ozařovali ho ze tří směrů skrz perforovaný filtr, čímž vytvořili pravidelnou trojrozměrnou síť. Na tu pak nanesli vrstvičku niklu a fosforu o síle odpovídající tisícině tloušťky lidského vlasu.
Fotopolymer potom odstranili rozpuštěním v zahřátém hydroxidu. Výsledkem je struktura tvořená dutými trubičkami.
Materiál vyvinutý pro výzkumnou agenturu americké armády DARPA je velmi pružný. I po stlačení na poloviční tloušťku se vrátí zpět do původního tvaru:
Mohl by sloužit jako pohlcovač vibrací a zvuku, ale také jako materiál pro elektrody v bateriích, protože jeho extrémně velký vnitřní povrch je ideální pro maximální kontakt elektrody s elektrolytem.
