Švýcarský pilot André Boschberg dokončil simulaci třídenního letu kolem světa v novém letadle na solární pohon společnosti Solar Impulse. Experiment sloužil k zjištění dopadu dlouhého letu na lidské zdraví a pro prozkoumání, zda je kabina letadla vhodně navržená.
Boschbergův zdravotní stav po celou dobu simulace sledoval tým lékařů. Pilot musel strávit tři dny v replice kokpitu ve stavu spánkového deficitu, když si mohl dovolit spát jen šest hodin denně, ovšem tuto dobu musel rozdělit na dvacetiminutová zdřímnutí. Určený spánkový režim se blížil tomu, jak bude moct pilot letadla odpočívat při skutečné cestě kolem světa plánované na rok 2014.
Boschberg se musel vypořádat i s krizovými situacemi, jako například simulací výpadku jednoho z motorů. Zkouška měla ukázat, nakolik únava z dlouhého letu ovlivňuje pilotovy reakce.
Při simulaci společnost také zkoušela potraviny, které budou při skutečném letu k dispozici. Požadavky na stravu přitom byly, že musela vydržet teplotní rozmezí mezi minus 20 a plus 35 stupni Celsia. Jídlo muselo být výživné a pilot nesměl spotřebovat příliš energie na jeho trávení.
Solar Impulse rovněž během tří dnů vyzkoušela novou pilotní sedačku, která se od té v prototypu solárního letadla značně liší - přinejmenším tím, že je v ní zabudovaná toaleta. Sedačku je také možné nastavit do více různých poloh, aby pilot mohl v čase vymezeném pro spánek pohodlněji odpočívat.
Firma na letošní rok plánuje přinejmenším ještě jeden simulovaný let kolem světa. Při něm by do repliky kokpitu měl místo Boschberga usednout zakladatel firmy Bertrand Piccard.
Poznatky ze simulovaných letů chce Solar Impulse využít při sestrojení svého druhého letadla výhradně na solární pohon. Prototyp letounu firma představila v roce 2010. Tehdy s ním Borschberg absolvoval let trvající 26 hodin, při kterém se podařilo nabít baterie sluneční energií natolik, že vydržely pohánět stroj i přes noc. Loni letoun absolvoval dvě cesty po Evropě - ze Švýcarska do Bruselu a následně do Paříže.
Prototyp letadla získával energii z fotovoltaických článků umístěných na křídlech. Celkem na letadle bylo dvanáct tisíc článků a energie z nich se ukládala do baterií, které poháněly čtyři elektrické motory o výkonu čtyřiceti koňských sil. Stroj měl rozpětí křídel 63,4 metru, tedy zhruba jako Airbus A340 nebo Boeing 747. Jeho hmotnost však byla jen 1600 kilogramů, což odpovídá středně velkému osobnímu autu.
