Je to macek
Vědci sestavili robotického kapra
28.06.2013 12:01 Původní zpráva
Elektronická ryba by se mohla hodit k úkolům, na něž jsou lidští potápěči moc velcí nebo které jsou pro ně příliš nebezpečné. Její schopnosti jsou zatím omezené, ale konstruktéři už plánují další zlepšováky.
Kapr dlouhý jeden a půl metru a vážící deset kilo by nebyl špatný úlovek. Kdybyste však rybu vyvinutou na Národní singapurské univerzitě opravdu chytili, moc řízků by z ní nebylo. Jelikož se jedná o robokapra, mohli byste si z něj maximálně zkusit vyoperovat lepší RAM do počítače. Na fotografii připomíná robot víc nový modul pro Mezinárodní vesmírnou stanici než rybu, ale moduly kosmických stanic nemívají ploutve. Podle tiskové zprávy univerzity se roboryba dokáže potopit do hloubky 1,8 metru. Akademici jí sestavili i menšího bratříčka.
Menší kapr je stále zajímavý úlovek. Má prý šedesát centimetrů a půldruhého kila. Oproti svému většímu sourozenci se neumí potápět a plave pořád stejně hluboko. Ryby zkonstruovala trojice inženýrů: Sü Ťia-sin, Fan Lu-pcheng a Žen Čchin-jüan. Podle zprávy jsou roboti autonomní. To znamená, že nepotřebují nikoho, kdo by je na dálku ovládal. Zvládnou se postarat sami o sebe.
Podle skutečnosti
Roboti by se dali naprogramovat k plnění specifických úkolů, pro něž se nehodí lidští potápěči ani dálkově ovládané sondy. Jako příklad uvádějí konstruktéři podvodní archeologii. Robokapr by mohl zkoumat úzká zákoutí vraků. Asi by ale bylo potřeba vynalézt nějakého, který zvládne ponor do větších hloubek. Mohl by se hodit i k průzkumu vodovodních trubek a hledání děr, pokládání optických kabelů nebo nepříliš překvapivě k vojenským účelům.
Výzkumníci museli podle svých vlastních slov začít s konstrukcí robotické ryby od píky. Než se do ní pustili, studovali napřed tři měsíce pohyb skutečných kaprů. "Vybrali jsme si ke studiu kapry, protože většina ryb plave jako oni," prohlásil Fan Lu-peng. "Žádná literatura k navrhování matematického modelu pohybu ryby neexistuje, a tak jsme museli začít úplně od začátku."
Konstatování vědce se zdá ovšem být těžko uvěřitelné, poněvadž robotických ryb už byla zkonstruována pěkná řádka. Existuje dokonce zvláštní web o nich, robotic-fish.net. Můžete se na něm dočíst o šestnácti různých rybích robotech sestavených na univerzitách a výzkumných ústavech.
Plovací měchýř
Pokud chtějí vědci napodobit pohyb ryby, musejí vyřešit dva hlavní problémy: kontrolu vztlaku a plavání.
Skutečná ryba se udržuje ve zvolené hloubce pomocí plovacího měchýře. Je to balonek naplněný plynem, jehož množství může ryba regulovat. To jí umožňuje měnit hustotu. Udrží se tak ve zvolené hloubce, aniž by musela namáhavě plavat. Měchýř má ryba většinou pod hřbetem, takže ji kromě udržování hloubky i stabilizuje. Funguje jako balast námořní lodi, jen obráceně. Místo aby zatěžoval spodní část trupu, nadlehčuje horní. Robotického kapra museli vědci vybavit obdobným systémem.
K řízení během plavby používají skutečné ryby ploutve. Dokážou také podélně prohýbat tělo, což jim dodává obratnost. Zvládají se otočit i v malém prostoru. Ohebné robotické ryby existují, ale kapr ze Singapuru k nim nepatří. Zato má ploutve vyrobené z akrylu.
Do příštích ryb by vědci chtěli zabudovat GPS a videokameru. Chtěli by je naučit řešit jednoduché úkoly vyžadující umělou inteligenci, jako je třeba rozpoznávání objektů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.