Teleskop prozkoumal <span>"chemickou továrnu"</span> v Orionu

Věda a technika
11. 3. 2010 13:06
Infračervený teleskop Herschel zkoumá chladné oblasti vesmíru.
Infračervený teleskop Herschel zkoumá chladné oblasti vesmíru.

Infračervený teleskop Herschel zkoumá chladné oblasti vesmíru.Evropský teleskop Herschel, zaparkovaný 1,5 milionu kilometrů od Země, objevil v mlhovině Orion řadu chemických látek důležitých pro existenci života. Neznamená to však, že v Orionu život skutečně existuje. Na to je mlhovina příliš bouřlivá.

Mlhovina Orion leží v naší galaxii ve vzdálenosti asi 1600 světelných let od Země. Z obrovských oblaků plynu a prachu v ní vznikají nové hvězdy. Analýzou spektra zachyceného infračerveného záření v ní astronomové odhalili přítomnost celé řady anorganických i jednoduchých organických látek, z nichž mohou vznikat složitější organické molekuly.

Infračervené záření z Orionu přineslo například důkazy o přítomnosti vody, oxidu uhelnatého, formaldehydu, metanolu, dimetyléteru, kyseliny kyanovodíkové nebo oxidu siřičitého.

ČTĚTE TAKÉ: Rok 2009 ve vesmíru: více přístrojů více vidí

Ze spektra záření zachyceného z mlhoviny lze vyčíst chemické složení.Teleskop Herschel byl vypuštěn loni v květnu. Váží 3,4 tuny a na délku měří 7,5 metru. Jeho zrcadlo o průměru 3,5 metru je o polovinu větší než zrcadlo Hubbleova teleskopu a zachytí dvacetkrát více záření než předchozí infračervené teleskopy. Zaměřuje se především na chladné objekty, které jsou pro běžné teleskopy obtížně pozorovatelné, například právě na oblaka prachu a plynu.

Foto: ESA, ESA/NASA/JPL-Caltech

Další čtení

ilustrační foto

V Polsku se díky českým výpočtům našel železný meteorit vážící 2,9 kilogramu

Věda a technika
24. 4. 2026
Tisková konference k projektu hyperspektrální kamery, která představuje významný krok ve vývoji českých technologií pro sledování meteorů a dalších světelných jevů v atmosféře Země z paluby satelitů, 23. dubna 2026, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Praha. Na snímku pózuje vedoucí Oddělení spektroskopie Martin Ferus (uprostřed) s prototypem hyperspektrální kamery a technik David Černý (vlevo) a zástupce vedoucího Oddělení spektroskopie Petr Kubelík s gondolami s hyperspetrálními kamerami stratosférické mise Morana.

Nová česká technologie pomůže chránit kosmické lodě před extrémními teplotami

Věda a technika
23. 4. 2026
ilustrační obrázek

Najde Plato druhou Zemi? České ruce na evropské sondě

Věda a technika
23. 4. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ