U Znojma se našla další soška <span>stará sedm tisíc let</span>

Věda a technika
4. 9. 2008 12:48
Zdeněk Čižmář představuje Johanku – sošku ženy starou sedm tisíc let.
Zdeněk Čižmář představuje Johanku – sošku ženy starou sedm tisíc let.

Zdeněk Čižmář představuje Johanku – sošku ženy starou sedm tisíc let.Vědci objevili v archeologické lokalitě Mašovice u Znojma torzo plastiky ženy vytvořené před asi sedmi tisíci lety. Je to už druhý podobný nález z této oblasti. Loni archeologové našli u Mašovic torzo plastiky ženy, které dali jméno Mašovická Hedvika. Nyní má historicky velmi cenná skulptura menší sestru - Mašovickou Johanku.

"Jména jsme jim vybrali podle toho, co bylo v den nálezu uvedeno v kalendáři. Přestože sošky spadají do stejného období, každá je jiná a každá je výjimečná," řekl dnes archeolog Zdeněk Čižmář, který mašovický výzkum vede. Sošky vytvořili lidé kultury s moravskou malovanou keramikou.

Obě skulptury byly patrně modlami symbolizujícími život a plodnost. Spodní polovinu Hedviky se podařilo najít loni v létě. Mimořádná je svojí velikostí. Plastika původně měřila půl metru. Jedná se o nejstarší plastiku podobné velikosti nalezenou ve střední Evropě.

Torzo sestává ze čtyř částí, další úlomky archeologové zatím nenašli.Menší, ale neméně cenná

Johanku archeologové nalezli před několika dny asi 200 metrů od místa nálezu Hedviky. Původně sice měřila jen 35 centimetrů, rozhodně ale kvůli tomu není z vědeckého hlediska méně zajímavá. Soška byla rozlomená na čtyři kusy; ze střepů archeologové slepili tělo, nohy zatím nenašli.

"Má realisticky ztvárněný obličej. Zajímavostí jsou výrazné uši s otvory, dobře patrné jsou ruce, hrudník i klín. Navíc Johanka byla celá bílá," uvedl Čižmář. Byla potřena smolným nátěrem, na který její tvůrce nanesl bílou barvu.

Nález sošek podtrhuje význam archeologické lokality v Mašovicích. K tamním zajímavostem patří takzvaný mašovický rondel. Zbyl z něj dvojitý kruhový příkop, který má uvnitř průměr 80 a z venkovní strany 110 metrů. Předchůdcům dnešního člověka sloužil jako rituální místo a patrně také jako kalendář. Archeologové jej s nadsázkou označují za moravského předchůdce megalitické stavby Stonehenge v Anglii.

Foto: ČTK
Autor: ČTK

Další čtení

Zubři pomáhají sobě, přírodě i nám

Proč je dobré mít v přírodě divoké koně a zubry? Rapidně snižují počet klíšťat

Věda a technika
11. 7. 2025

Ubisoft chce, abyste po zrušení licence hru zničili. I fyzicky

Věda a technika
11. 7. 2025

GTA 7 může být levnější než šestý díl. Umělá inteligence má ušetřit čas i peníze

Věda a technika
10. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ